26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Mnichovský dokument s tragickými důsledky

30. 9. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V době, kdy si připomínáme 70 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody, se stal předmětem jednání mezi Německem a Českem samotný originál smlouvy. I když pro výstavu v pražském Národním muzeu měla být původně zapůjčena jen její kopie, německá strana nakonec souhlasila s tím, že do Prahy poputuje původní text. Ten už mohli začátkem září zhlédnout v berlínském archivu historici Jaroslav Šebek a Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd ČR.

„Když se přede mnou otevřely masivní železné dveře vedoucí do trezoru v podzemí berlínského ministerstva zahraničí, cítil jsem mrazení po celém těle,“ svěřoval se KT Jaroslav Šebek. „Poprvé jsem mohl spatřit na vlastní oči dokument, který tak tragicky rozhodl o osudu naší země a který zároveň stojí na počátku všech dalších tragédií 2. světové války,“ popsal své pocity český historik. Jak dále sdělil, ve zmíněném archivu, v němž jsou uloženy všechny zásadní dokumenty z dějin německé zahraniční politiky, směli bádat jen díky vstřícnosti německého Ministerstva zahraničních věcí.
Oba čeští historici jeli do Berlína studovat materiály, které se týkají národnostní situace v Československu 30. let i politických jednání, která probíhala bezprostředně před a po Mnichovské dohodě. Zároveň byli pověřeni přivézt do Česka v kopiích materiály, které byly pak vzápětí vystaveny v Senátu ČR na mezinárodní konferenci k výročí Mnichovské dohody. Pokud jde o samotnou Mnichovskou dohodu, jejíž originál bude od konce října v Praze k nahlédnutí, má podobu sešité složky, která vedle čtyř listů vlastní smlouvy obsahuje i několik dodatkových protokolů a mapu odstoupených území.

BYLI MEZI PRVNÍMI
„Když už jsme navštívili berlínský archiv, nahlédli jsme rovněž do listin týkajících se církevních poměrů, zejména reakcí Vatikánu na vzestup nacismu, a vztahů mezi Vatikánem a Německem v té době. Objevili jsme tam řadu málo známých i neznámých dokumentů, které tyto problémy nově osvětlují,“ prozrazuje Jaroslav Šebek. Podle něj v době mnichovských událostí i před nimi procházeli sudetoněmečtí katolíci velmi závažnými názorovými změnami. Na jedné straně se zde rozvíjelo obrodné náboženské hnutí, na druhé straně se výrazná část katolických kruhů začala silně orientovat na nacionalismus a tím i na Henleinovo hnutí. Po válce toto nacionalistické selhání vedlo k zásadní změně postojů některých sudetoněmeckých katolických představitelů, zejména kolem sdružení Ackermann-Gemeinde. Jeho členové pak byli mezi prvními, kdo usilovali o zahájení česko-německého dialogu, a to ještě hluboko v dobách tzv. studené války.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou