Mnichov 1938 se podepsal i na životě církve

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Dohoda západních mocností s hitlerovským Německem ze září 1938 měla dopad i na církevní poměry v oblasti Sudet. Už před jejím podpisem se však vztahy mezi katolickými Němci a Čechy začaly vyhrocovat. Zatímco značná část sudetoněmeckého kněžstva podléhala henleinovské propagandě, biskupové v ČSR ani Vatikán se nenechali nacistickým tlakem zviklat.

V hodinách, kdy se Hitler, Mussolini, Daladier a Chamberlain sešli v Mnichově (29. září 1938 večer), papež Pius XI. vyjádřil v rozhlasovém projevu solidaritu s Čechy tím, že zmínil svátek sv. Václava a označil jej za „mírného a heroického mučedníka“. Přitom Svatý stolec zejména ve vztahu k Francii dával najevo, že ustupování Hitlerovi není správné a že mezinárodní dohody by se měly dodržovat.
Situace katolíků v oblastech Sudet byla tehdy svízelná. Už od roku 1935 Henleinova sudetoněmecká strana (SdP) tomuto území dominovala. Naopak křesťansko-sociální strana, která do té doby sdružovala německé katolíky z převážně venkovských oblastí, ztrácela rapidně hlasy a v březnu roku 1938 byla dokonce nucena ukončit svou činnost. Henleinovci totiž vyvíjeli soustavný tlak na katolické organizace s cílem sjednotit Němce pod nacionalistickými hesly. Také mnoho německých bohoslovců i kněží se nechalo nadchnout a hromadně si pořizovali stranické legitimace SdP. Litoměřický biskup Anton Weber – stejně jako kardinál Kašpar z Prahy – však odmítal udělovat kněžské svěcení bohoslovcům, kteří takto propadli nacistické ideologii. Navíc toto jejich nadšení vyústilo i tak v rozčarování, když Henleinovo vedení po změně poměrů způsobené Mnichovskou dohodou začalo rušit církevní školy.

ZŮSTALI BEZ PLATU
„Katolíci na území Sudet byli vůči Hitlerovu režimu bezbrannější, neboť zde neplatil konkordát,“ sdělil KT Josef Škrábek, odborník na česko-německé vztahy. „Smlouva mezi Německem a Svatým stolcem z roku 1933 byla totiž vymezena původními německými hranicemi a tuto skutečnost nacisté využívali proti sudetským katolíkům,“ dodal. Kromě toho začlenění Sudet do Říše zkomplikovalo život i samotným kněžím, neboť v prvních měsících po Mnichovu nedostávali plat – nebyl nikdo, kdo by je platil.
Dramatické změny v životě církve nastaly také na Těšínsku, které podle Mnichovské dohody připadlo Polsku. „Během několika týdnů z něj odešlo 26 českých kněží, neboť se zde cítili ohroženi na životech,“ uvádí historik P. Jan Larisch z farnosti Ostrava-Svinov. Těšínsko bylo za první republiky spravováno jako apoštolská administratura, když předtím za rakouského mocnářství náleželo do diecéze Breslau (Vratislav). Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay