Mluvte o nás, říkají uprchlíci

Vydání: 2016/18 Sekretářem ČBK Stanislav Přibyl, 26.4.2016, Autor: Alena Scheinostová

Přesvědčit se na vlastní oči, jak žijí křesťané v iráckém Kurdistánu, kam utíkají před tzv. Islámským státem, se vydal tým Katolického týdeníku a Radia Proglas. „Mluvte o nás,“ shodují se místní.

Vnučka obchodníka v citadele „pomáhá hlídat“, kdo jde okolo. Erbílská citadela pochází z předkřesťanských dob a právě se velkoryse rekonstruuje. V areálu je několik expozic.

O „své běžence“ se Kurdové na bezpečném území samosprávy postarají – tak o tom alespoň sami s patřičnou hrdostí mluví. Uprchlické tábory kurdská vláda zřizuje pro miliony Iráčanů – křesťanů, jezídů, sunnitských i šíitských muslimů –, kteří prchli z území ovládaných tzv. Islámským státem.

Když během večera v restauraci, kde s Mons. Martinem Holíkem hovoříme s jedním z místních podnikatelů, už poněkolikáté vypadne proud, dostane se nám klidné odpovědi: „To je přece normální, když tu teď máme o tolik odběratelů víc!“ V Erbílu – hlavním městě kurdské samosprávy totiž narostl počet obyvatel o celé dvě třetiny. Křesťanská čtvrť Ankawa se zalidnila chaldejci, syrskými katolíky, pravoslavnými a lidmi dalších denominací, přesídlily sem celé komunity i se svými duchovními.

V novém areálu syrsko-katolické církve, kde trávíme jeden z večerů, našel útočiště také mosulský arcibiskup Yohanna Petros Mouché. Z kontejnerových buněk tu vyrostla škola, univerzita, nový kostel Panny Marie. „Je to však jenom malá náhrada za to, že moji věřící v Iráku ztratili to, čemu jsme říkali naše ‚terra‘ – posvátná země, kde jsme žili po staletí,“ shrnul arcibiskup tragédii blízkovýchodních křesťanů. Přes snahu tamních církví se křesťanské komunity v Iráku rozpadají a lidé prchají do různých světových stran.

Přímé nebezpečí křesťanům v Kurdistánu nehrozí, nejsou zde ale doma. Jazyk, zázemí, rodina – to vše zůstalo za nimi. V Kurdistánu jim podávají pomocnou ruku souvěrci – nejeden klášter či fara poskytují křesťanům provizorní ubytování a snaží se jim zajistit důstojný život. Některé zahraniční křesťanské nadace, včetně českého Nadačního fondu Generace 21, se pokoušejí situaci běženců řešit nabídkou přesídlení, jiní je podporují v místě – jako americký kazatel William Devlin, který naopak přesídlil do Erbílu, kde se zasazuje za lepší život těchto „vnitřně vysídlených“. Možnost práce pro rodiče, škola a zábava pro děti jsou nyní stejně důležité jako dodávky potravin nebo materiální pomoci, na nichž je v Iráku závislých přes osm milionů osob.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay