Katolické Polsko v sekularizované Evropě

Vydání: 2004/3 Ekumenismus, 10.9.2004, Autor: Zbigniew Nosowski

Střetly se tak dva různé pohledy na mou vlast. Lidé zvenčí vidí jen plné kostely při nedělních mších. Naproti tomu my doma dobře vidíme naše polské hříchy a slabosti. Jakápak katolická země, stala-li se korupce obecně tolerovaným prostředkem podnikání, kde lež a nepoctivost prostupují celou společnost - školními dětmi počínaje a představiteli veřejné sféry konče.

KRIZE CÍRKVE BEZ KRIZE BOHA
Polsko nepochybně bylo a je katolickou zemí. K víře se hlásí devadesát šest procent obyvatel, drtivá většina z nich se deklaruje jako katolíci. Často se však zapomíná, že národnostně a konfesijně jednolitou zemí se Polsko stalo až po roce 1945. Kolem padesáti procent obyvatel navštěvuje pravidelně nedělní mši, i když poněkud paradoxní je, že církevní statistiky uvádějí o deset až patnáct procent menší počet než statistiky ostatní. Nejvíce zarážející však je, že se náboženská praxe Poláků udržuje na stejné úrovni jako za časů komunismu. Polští věřící tak prokázali podivuhodnou vyspělost, a pokud v první polovině devadesátých let klesla důvěra k církvi jako k instituci, nijak to neoslabilo jejich praktikovanou víru.

POLSKO - NÁBOŽENSKÝ PRIMÁN EVROPY?
V Evropě existují země s poměrně vysokou religiozitou (Malta, Rumunsko, Řecko, Island, Irsko), ale i země značně sekularizované (Česko, území bývalé NDR). Ve srovnání s tím lze Polsko považovat za jednoho z náboženských primánů Evropy (ne však jediného!). Evropa totiž není tak sekularizovaná, jako je Polsko katolické... Pocit polské výlučnosti je důsledkem porovnávání se s některými nejbližšími sousedy: Běloruskem, bývalou NDR, Českem, za mořem Švédskem a Dánskem... Zejména však západní hranice Polska je jakousi pomyslnou hranicí dvou náboženských kultur. Na jedné straně Odry jsou polští katolíci hrdí na "svého" papeže, na druhé straně zlaicizovaní východní Němci, stále slavící komunistický "Jugendweihe".

PROROCTVÍ CASANOVY?
V Polsku jsme si také v našich poválečných dějinách ověřili, že víra se nemusí vylučovat s demokracií a principy občanské společnosti. Navzdory různým obtížím u nás vzniká zajímavý model vztahu mezi státem a církví. "Studená náboženská válka" z počátku devadesátých let je už dávno minulostí. Avšak nejen to. Poslední výzkumy totiž ukázaly, že náboženské vědomí posiluje i politickou angažovanost polských občanů. Například účast praktikujících katolíků ve volbách do místních orgánů byla téměř osmdesátiprocentní - celopolský průměr činil 45,5 procenta.Když nedávno americký sociolog José Casanova psal o roli Polska v rámci Evropy, použil tón téměř kazatelský: "Ať Polsko dokáže, že spojovat moderní dobu nutně se sekularizací je omyl." Za sebe pouze dodávám: Možná, že katolické Polsko pak bude i křesťanštější. Ale co s Evropou?

ZBIGNIEW NOSOWSKI(Autor je šéfredaktorem měsíčníku Wiez.)

Polská religiozita se vyznačuje silnou mariánskou úctou.

Snímek Archiv KT

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay