Vydání: 2006/28 Život církve v zemi papeže, 10.7.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Těmi jsou v Indii také křesťané. Církev je zde velmi živá, semináře i noviciáty jsou plné. Křesťané zde ale tvoří pouhá dvě procenta obyvatel - a v rámci tamního společenského systému patří k nejnižším vrstvám, často znevýhodňovaným.
„Stojíme na začátku, ale jsem rád, že se misie znovu stanou dílem českých jezuitů, i když zatím velmi skrovným,“ říká provinciál Tovaryšstva Ježíšova František Hylmar a připomíná, že v 17. a 18. století vyšlo z českých zemí na 160 jezuitských misionářů. Ve 30. letech 20. století pak jezuité působili v Zambii a Číně. „Prvotním činem nyní bylo uvolnění Františka Kuběny z farní pastorace a pověření, aby se věci misií ujal,“ dodává provinciál. „Veškeré snahy o obnovu misijního díla po válce minulý režim ukončil. A tak na tradici starého Tovaryšstva navazujeme teprve nyní,“ vypráví František Kuběna. Dodává, že podle možností by se misie v budoucnu mohly rozšířit i například do Bolívie a Peru.

POMOC DĚTEM MALOMOCNÝCH
„Stačí něco málo přes dolar na den - to je méně než cena krabičky cigaret - což poskytne dítěti ve třetím světě veškeré jídlo, oblečení, ubytování a uhradí školné i pomůcky,“ říká František Kuběna. Vysvětluje dále, že misie chce v první řadě finančně podporovat děti malomocných při leprostanicích občanského sdružení Likvidace lepry, ale také sirotky, jejichž rodiče zemřeli na AIDS nebo při tsunami. „Na jihu Indie ve Fathima Nagar je okolo 60 dětí, pro které bychom chtěli vybudovat vesničku SOS. Na severu, při leprostanici u Dhambadu se jedná o 300 chlapců a 300 děvčat, kterým bychom chtěli pomáhat. Zde například bydlí v jenom pokoji, kde jsou třípatrové postele a mezi nimi sotva čtyřiceticentimetrové uličky, 51 chlapců. Mají štěstí, že se o ně církev stará a díky tomu chodí do školy a dostanou najíst,“ popisuje situaci kněz a říká, že jinak by skončili na ulici, třeba jako dětští dělníci.

KNIHU ZA MĚSÍC DŘINY
Dalším místem, kam by jezuité spolu s dalšími českými subjekty rádi soustředili svou pozornost, je interdiecézní seminář nedaleko Kalkaty. Bohoslovci zde žijí v opravdové bídě. „Je to naprosto mimo naše vnímání. Chtěli bychom jim zajistit alespoň nejzákladnější podmínky, aby měli evropsky přijatelné toalety, sprchy, a především literaturu. Knihy jsou zde staré 20 let a více, protože jedna učebnice z Evropy je přijde na 20-30 euro, což zde představuje měsíční výdělek nádeníka,“ popisuje František Kuběna. Jeho ideou také je, aby čeští seminaristé jezdili na praxi do Indie a ti indičtí zase k nám.
Do Indie se František Kuběna nejspíš vydá v příštím roce. Doufá, že do té doby se také podaří zřídit dárcovské sms, jedna sms by pokryla veškeré potřeby indického dítěte na den. Na závěr pak kněz dodává, že narozdíl například od Adopce na dálku není třeba přispívat pravidelně konkrétní částkou, a je na každém, kolik peněz a jak často na misie pošle. Důležitá je také modlitba nebo dlouhodobá přítomnost českých dobrovolníků s humanitární orientací v daných oblastech.
Na Misii svatého Františka lze přispět na účet České provincie Tovaryšstva Ježíšova 193872605/0300, který je veden u Poštovní spořitelny, jako v.s. uvádějte rodné číslo nebo IČ.