Čtvrtina Moldavanů utíká do zahraničí

Vydání: 2005/25 Utrpení - cesta k Bohu?, 13.6.2005, Autor: Kateřina Beščecová

Hlavními důvody emigrace jsou především chudoba a nezaměstnanost
„Když přijedete do Kišiněva, hlavního města Moldávie, máte dojem, že ta země je naprosto v pořádku. V centru je dobře vybudovaná infrastruktura, řada velmi drahých obchodů... Ale když vyjedete mimo město, najednou vidíte tu chudobu dost natvrdo. A totéž platí pro Ukrajinu,“ říká Martin Váně, který se před nedávnem vrátil z Ukrajiny a Moldávie, kde působil v rámci projektů České katolické charity.

V Moldávii rozvíjí Charita své projekty již čtvrtým rokem, na Ukrajině o rok déle. Situace v těchto zemích, které byly součástí Sovětského svazu, je však stále kritická - obzvlášť v Moldávii. Zde  začal na počátku 90. let boj o celistvost území. Byla vyhlášena tzv. republika Podněstří, což vyvolalo válečný konflikt. „V současné době je oblast Podněstří velmi izolovaná. Má svého prezidenta, měnu, parlament, vládu, ale nebyla uznána mezinárodním společenstvím, z čehož plyne řada problémů,“ říká Martin Váně. „Zatímco dříve byla tato převážně zemědělská oblast známá jako ,zahrada Sovětského svazu‘, odkud se vyváželo ovoce a zelenina do celého SSSR, nyní region velmi strádá,“ dodává. Z přibližně čtyř a půl milionů obyvatel Moldávie zhruba milion jezdí za prací do zahraničí, mnoho z nich také do Česka. Jen málokdo má zařízený legální pobyt, natož pracovní povolení. Vydělané peníze posílají domů svým blízkým. Jedině tak má řada rodin v zemi, kde je nedostatek pracovních míst a chudoba, šanci na přežití. Podle statistik má téměř 80 % obyvatel příjem pod hranicí životního minima, které odpovídá asi našim 1500 Kč.

JAK ZABRÁNIT MIGRACI?

Vlivem velké migrace a snížené porodnosti klesá v Moldávii počet obyvatel. Řada z nich zůstává v Itálii, Španělsku a Portugalsku nebo Turecku a také v sousedním Rusku. „Projekt prevence nelegální migrace spočívá především v tom, že lidem nabídneme konkrétní pracovní podmínky. Zaměřujeme se jednak na práci v zemědělství, ale i na podporu mladých lidí v rámci jejich drobného podnikání (například v kadeřnictví, truhlářské dílně, pekárně...), pořádáme školení a poskytneme jim část financí,“ vysvětluje Martin Váně a dodává, že projekt je zčásti financován Sdružením Česká katolická charita a především pak z prostředků ministerstva vnitra. „V současné době tento tříletý projekt končí, ale mělo by být vyhlášeno nové výběrové řízení a my bychom rádi v podobných aktivitách pokračovali.“

Výhodou podle Martina Váně je to, že česká Charita spolupracuje s moldavskou Charitou, která má své pobočky i v Podněstří. „Díky tomu můžeme uskutečňovat pomoc i v oblasti, která ji nejvíc potřebuje. Určitě se nám nepodaří vyřešit situaci Moldávie, ale pokoušíme se stabilizovat ji tím, že pomáháme konkrétním komunitám.“ K tomu patří například pomoc sirotkům a dětem z mnohočetných rodin v rámci organizování jejich volnočasových aktivit ve městě Bender v Podněstří. Výrobky těchto dětí si budou moci zakoupit i obyvatelé Česka na výstavě fotografií z Ukrajiny a Moldávie, která bude od 20. 6. putovat po českých městech. Jejich výtěžek pak pomůže právě těmto dětem. Objednat si je lze také přímo z Moldávie prostřednictvím humanitárního oddělení České katolické Charity ve Vladislavově ulici v Praze.

Více o pomoci na Ukrajinu či Moldávii najdete na www.charita.cz, konkrétní pomoc daným projektům je možné poskytnout skrze finanční příspěvky na sbírkové konto Ukrajina: 369369369369/0800 u České spořitelny, Praha 1, VS 104 či na sbírkové konto Moldávie: 369369369369/0800 u České spořitelny, Praha 1, VS 125. Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay