Brazilští laikové nás inspirují

Vydání: 2004/6 Handicapovaní, 9.9.2004, Autor: Olga Valeská

S KARDINÁLEM MILOSLAVEM VLKEM O CÍRKVI V BRAZÍLII
Pražský kardinál arcibiskup Miloslav Vlk strávil svou desetidenní lednovou dovolenou v Brazílii. Po návratu jej pro Katolický týdeník vyzpovídala Olga Valeská.

Proč jste si vybral právě Brazílii?
Jel jsem tam na pozvání asi dvaadvaceti brazilských biskupů, s nimiž se už léta stýkám při různých příležitostech, například na celosvětových biskupských synodách. Tam se vzájemně blíže poznáváme, a z toho pak vyplývají i různá pozvání. Setkáváme se společně i v rámci spirituality, nesené charismatem jednoty. K poslání biskupů totiž patří také budování jednoty v církvi. Do Brazílie jsem byl zván už dávno. V této době je tam léto, doba dovolených, a tak jsem byl opětovně zván, abychom společně strávili nějakou chvíli u moře, měli nerušený čas a prostor ke vzájemným rozhovorům, mluvili spolu o svých církvích a v neposlední řadě opravdu žili a zakoušeli atmosféru bratrských vztahů.

Jaká je situace katolické církve v Brazílii?
Brazílie je se svou obrovskou rozlohou a 180 miliony obyvatel největší katolickou zemí. Je to federace sedmadvaceti států, Brazilská biskupská konference přitom čítá 400 biskupů. Kněží je tam přesto nedostatek, a proto v tamních obrovských farnostech, které jsou často tak velké jako u nás celá diecéze, mají laici v církvi velice důležitý úkol. Domnívám se, že právě v této věci se můžeme od brazilské církve hodně přiučit. Do některých farností například přijíždí kněz jen jednou za rok. Není ovšem možné, aby i v takovýchto podmínkách život farního společenství ustrnul a nerozvíjel se dál, proto jsou pověřeny skupiny laiků, aby vedly celá společenství - nebo, jak říkají, základní komunity. Velká farnost má třeba dvacet takových společenství. Je obdivuhodné, jak žijí opravdovým náboženským životem a jsou i přes všechny obtíže spojeni s kněžími nebo s biskupem. Myslím, že takové aktivity laiků mohou být pro nás velkou inspirací.

Co konkrétně tyto komunity dělají?
Organizují nejrůznější aktivity a setkání, například biblická setkání, katechetickou práci, vzdělávání věřících, přípravy na křest, manželství i ostatní svátosti, ale konají i bohoslužbu slova. Když do takové farnosti zavítá kněz, laici přejímají odpovědnost za všechny praktické záležitosti a připraví i liturgii. Jestliže totiž mezi sebou nemají kněze, jsou ti, kteří jsou na to připraveni jak vzděláním, tak formací, schopni vést i liturgii. Většinou se pak po bohoslužbě slova podává i svaté přijímání.

Která místa jste v Brazílii navštívil?
Nejel jsem tam samozřejmě za turistickým atrakcemi. Navštívil jsem především Sao Paulo, dvacetimilionové město velkých sociálních kontrastů. Poblíž pak jedno velmi zajímavé místo, spjaté svým vznikem s úsilím jedné pozoruhodné ženy - Ginetty Calliari - jejíž jméno toto místo nese. Ginetta zemřela nedávno a proslavila se po celé Brazílii, protože její život byl prodchnut Kristovým evangeliem, to znamená, že byl především nesen láskou ke všem lidem, zvláště k chudým, byl prodchnut vytrvalým úsilím o jednotu mezi lidmi všech ras, náboženství, národů... Byla z Hnutí fokoláre a vybudovala zde v podstatě jakési malé městečko, kde je smyslem života žít ve vzájemných vztazích opravdu podle evangelia.

V tomto místě jsou také různé dílny a podniky, které se snaží, aby i podnikatelský život byl založen na principech evangelia. Snaží se v této oblasti řídit zásadami tak zvané "ekonomiky společenství", podle níž nejde jen o co největší dosažený zisk, ale také o to, jak bude využíván, aby byl použit například také pro chudé, nejen na rozšiřování podniků apod. Určitá část zisku, většinou třetina, jde tedy chudým. Další třetina zisku je použita pro výchovu a duchovní i profesní formaci lidí, kteří by měli evangelium v srdci a byli schopni pro něj pracovat a žít i v této "světské" sféře. Proto tam existují různé formační kurzy - pro laiky všech povolání a zaměstnání i pro kněze. Právě v době mé návštěvy zde probíhal kurz sociálního učení asi pro čtyři sta mladých lidí. Byli to věřící z celé Brazílie. Ti potom přinášejí své zkušenosti i do ostatních částí země. Toto místo, o němž hovořím a kterému se také říká Citadela Ginetta, je malý zázrak. Když jeho zakladatelka zemřela, vzdal jí brazilský parlament poctu a dík za vše, co pro zemi udělala.

Návštěva tohoto místa byla pro mne velikým zážitkem, neboť člověk tu vidí a může se hmatatelně přesvědčit, že evangelium je - jak říká list Římanům - opravdu Boží síla pro každého člověka, Boží síla, která reálně působí i ve společnosti.

Kardinál Vlk s brazilskými biskupy (Citadela Ginetta, Brazílie, leden 2004)

Snímek archiv M. Vlka


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay