Bratře, konečně spolu!

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016

Odvěká nedůvěra ruských pravoslavných k Římu se zdá být prolomena. Vůbec poprvé v dějinách se minulý týden setkali moskevský patriarcha a římský biskup. Schůzku, kterou si Kirill i František pochvalovali, hostil v havanské letištní hale kubánský prezident Raúl Castro.


„Mluvili jsme jako bratři,“ řekl po setkání s patriarchou Kirillem papež František. Snímek ČTK

„Mluvili jsme jako bratři, máme stejný křest, jsme biskupové. Mluvili jsme o našich církvích a nalezli shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě,“ uvedl papež František poté, co s moskevským patrirchou setrvali ve dvouhodinovém rozhovoru a podepsali společné prohlášení. „Mluvili jsme zřetelně, bez okolků a přiznám se, že jsem v tomto dialogu zakusil útěchu Ducha,“ doplnil svůj dojem František.

Poděkování Kubě

Patriarcha následně shrnul okruhy otázek, kde se s papežem dohodli na společném postupu: „Výsledky mi dovolují říci, že obě církve mohou aktivně a s plnou odpovědností spolupracovat na obraně křesťanství v celém světě, aby nenastala válka, všude byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.“ Právě těchto otázek se týká i jejich společné prohlášení připravené již před schůzkou.

O čem ještě spolu oba představitelé v soukromí hovořili, není známo, ale patriarcha naznačil, že rozhovor byl „obsažný“ a jeden druhému pozorně naslouchali. Nekonal se mezi čtyřma očima – přítomni byli také metropolita Hilarion a kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jakož i dva tlumočníci. Těm posléze papež poděkoval za dobře odvedenou práci a zvláštní hold vzdal přitom kubánským hostitelům. „Nechci odjet, aniž bych vyjádřil svůj mocný a vroucí dík Kubě, kubánskému lidu a jeho zde přítomnému prezidentovi. Pokud to takto půjde dál, stane se Kuba hlavním městem jednoty,“ řekl viditelně spokojený papež. A Raúlu Castrovi poděkoval také formou oficiálního listu, doplněného o cenné psací pero. Moskevský patriarcha zase od papeže obdržel relikvii sv. Cyrila, původně uchovávanou v římské farnosti sv. Klimenta, a sám mu daroval ikonu Matky Boží Kazaňské.

Komunistická Kuba dlouho vzdorovala jakémukoli uvolnění oficiální protináboženské linie, v letech 1969–1998 zde bylo dokonce zakázáno slavení Vánoc. Změnu přinesla až návštěva Jana Pavla II. v roce 1998 a posléze Benedikta XVI. v roce 2012 – tehdy k papežově poctě kubánská vláda vyhlásila Velký pátek dnem volna. František poprvé navštívil „ostrov svobody“ loni – při své cestě do USA.

Po skončení setkání pokračoval František v cestě do Mexika.

(mtz, ravat)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 17 25. dubna – 1. května 2017

Tisíce lidí podpořily nenarozený život

Rodiny, řeholníci, politici i známí umělci podpořili letošní Pochod pro život, který v sobotu prošel Prahou.

celý článek


Polsko připomnělo kořeny Evropy

Poslání polských primasů, jejichž úřad trvá už 600 let, a odkaz svatého Vojtěcha – duchovního svorníku střední Evropy si o svátku tohoto mučedníka připomněli poutníci…

celý článek


Loni bylo kvůli víře zabito na 90 tisíc křesťanů

Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI) je nevládní lidskoprávní organizace založená v roce 1977 ve Švýcarsku, která už 25 let monitoruje pronásledování křesťanů…

celý článek


Zkuste práci pro nemocné

Mezi stovkou žen, přihlášených do soutěže Sestra roku, byla letos odbornou porotou mezi tři finalistky vybrána ANGELIKA OSOVSKÁ, vrchní sestra Charitní ošetřovatelské…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay