Bratře, konečně spolu!

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016

Odvěká nedůvěra ruských pravoslavných k Římu se zdá být prolomena. Vůbec poprvé v dějinách se minulý týden setkali moskevský patriarcha a římský biskup. Schůzku, kterou si Kirill i František pochvalovali, hostil v havanské letištní hale kubánský prezident Raúl Castro.


„Mluvili jsme jako bratři,“ řekl po setkání s patriarchou Kirillem papež František. Snímek ČTK

„Mluvili jsme jako bratři, máme stejný křest, jsme biskupové. Mluvili jsme o našich církvích a nalezli shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě,“ uvedl papež František poté, co s moskevským patrirchou setrvali ve dvouhodinovém rozhovoru a podepsali společné prohlášení. „Mluvili jsme zřetelně, bez okolků a přiznám se, že jsem v tomto dialogu zakusil útěchu Ducha,“ doplnil svůj dojem František.

Poděkování Kubě

Patriarcha následně shrnul okruhy otázek, kde se s papežem dohodli na společném postupu: „Výsledky mi dovolují říci, že obě církve mohou aktivně a s plnou odpovědností spolupracovat na obraně křesťanství v celém světě, aby nenastala válka, všude byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.“ Právě těchto otázek se týká i jejich společné prohlášení připravené již před schůzkou.

O čem ještě spolu oba představitelé v soukromí hovořili, není známo, ale patriarcha naznačil, že rozhovor byl „obsažný“ a jeden druhému pozorně naslouchali. Nekonal se mezi čtyřma očima – přítomni byli také metropolita Hilarion a kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jakož i dva tlumočníci. Těm posléze papež poděkoval za dobře odvedenou práci a zvláštní hold vzdal přitom kubánským hostitelům. „Nechci odjet, aniž bych vyjádřil svůj mocný a vroucí dík Kubě, kubánskému lidu a jeho zde přítomnému prezidentovi. Pokud to takto půjde dál, stane se Kuba hlavním městem jednoty,“ řekl viditelně spokojený papež. A Raúlu Castrovi poděkoval také formou oficiálního listu, doplněného o cenné psací pero. Moskevský patriarcha zase od papeže obdržel relikvii sv. Cyrila, původně uchovávanou v římské farnosti sv. Klimenta, a sám mu daroval ikonu Matky Boží Kazaňské.

Komunistická Kuba dlouho vzdorovala jakémukoli uvolnění oficiální protináboženské linie, v letech 1969–1998 zde bylo dokonce zakázáno slavení Vánoc. Změnu přinesla až návštěva Jana Pavla II. v roce 1998 a posléze Benedikta XVI. v roce 2012 – tehdy k papežově poctě kubánská vláda vyhlásila Velký pátek dnem volna. František poprvé navštívil „ostrov svobody“ loni – při své cestě do USA.

Po skončení setkání pokračoval František v cestě do Mexika.

(mtz, ravat)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 46 13. – 19. listopadu 2018

Česká pomoc křesťanům na Blízkém východě

Zbořené kostely, vypálené domy, ale také snaha vrátit do válkou zničených míst život provázely delegaci v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem při cestě po severním Iráku.

celý článek


Drony skenují dřevěné kostely

Kolem dřevěných kostelů v ostravsko-opavské diecézi je živo, létají tu drony a snímá je skener.

celý článek


Jak přiblížit Evropu lidem?

Do květnových voleb do Evropského parlamentu, které ovlivní další fungování Evropské unie, zbývá půl roku. Evropská strana lidová, která sdružuje převážně křesťanské…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay