Bratře, konečně spolu!

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016

Odvěká nedůvěra ruských pravoslavných k Římu se zdá být prolomena. Vůbec poprvé v dějinách se minulý týden setkali moskevský patriarcha a římský biskup. Schůzku, kterou si Kirill i František pochvalovali, hostil v havanské letištní hale kubánský prezident Raúl Castro.


„Mluvili jsme jako bratři,“ řekl po setkání s patriarchou Kirillem papež František. Snímek ČTK

„Mluvili jsme jako bratři, máme stejný křest, jsme biskupové. Mluvili jsme o našich církvích a nalezli shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě,“ uvedl papež František poté, co s moskevským patrirchou setrvali ve dvouhodinovém rozhovoru a podepsali společné prohlášení. „Mluvili jsme zřetelně, bez okolků a přiznám se, že jsem v tomto dialogu zakusil útěchu Ducha,“ doplnil svůj dojem František.

Poděkování Kubě

Patriarcha následně shrnul okruhy otázek, kde se s papežem dohodli na společném postupu: „Výsledky mi dovolují říci, že obě církve mohou aktivně a s plnou odpovědností spolupracovat na obraně křesťanství v celém světě, aby nenastala válka, všude byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.“ Právě těchto otázek se týká i jejich společné prohlášení připravené již před schůzkou.

O čem ještě spolu oba představitelé v soukromí hovořili, není známo, ale patriarcha naznačil, že rozhovor byl „obsažný“ a jeden druhému pozorně naslouchali. Nekonal se mezi čtyřma očima – přítomni byli také metropolita Hilarion a kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jakož i dva tlumočníci. Těm posléze papež poděkoval za dobře odvedenou práci a zvláštní hold vzdal přitom kubánským hostitelům. „Nechci odjet, aniž bych vyjádřil svůj mocný a vroucí dík Kubě, kubánskému lidu a jeho zde přítomnému prezidentovi. Pokud to takto půjde dál, stane se Kuba hlavním městem jednoty,“ řekl viditelně spokojený papež. A Raúlu Castrovi poděkoval také formou oficiálního listu, doplněného o cenné psací pero. Moskevský patriarcha zase od papeže obdržel relikvii sv. Cyrila, původně uchovávanou v římské farnosti sv. Klimenta, a sám mu daroval ikonu Matky Boží Kazaňské.

Komunistická Kuba dlouho vzdorovala jakémukoli uvolnění oficiální protináboženské linie, v letech 1969–1998 zde bylo dokonce zakázáno slavení Vánoc. Změnu přinesla až návštěva Jana Pavla II. v roce 1998 a posléze Benedikta XVI. v roce 2012 – tehdy k papežově poctě kubánská vláda vyhlásila Velký pátek dnem volna. František poprvé navštívil „ostrov svobody“ loni – při své cestě do USA.

Po skončení setkání pokračoval František v cestě do Mexika.

(mtz, ravat)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 40 27. září – 3. října 2016

Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka

Duchovní magnet, klenot apeninského pohoří, přední turistický poutač Umbrie – středověké Assisi, rodiště Prosťáčka Božího, se stalo minulý týden znovu místem…

celý článek


Říjnová slavnost na moravském Slovácku

Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce…

celý článek


Neuhnout, i když trakaře padají

„Při tom nesmíš pouze jedno zapomenout, přítelíčku, podle větru, dav jak ráčí, rychle točit korouhvičku“ (Vrchlický). Postavit se této masové vrtkavosti ve své…

celý článek


Můj cíl je rozeznít Notre–Dame

Jeden z nejlepších světových varhaníků OLIVIER LATRY sedá už 31 let za varhany v pařížském kostele Matky Boží. O tom, jak k němu katedrála promlouvá, hovořil s KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay