Bratře, konečně spolu!

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016

Odvěká nedůvěra ruských pravoslavných k Římu se zdá být prolomena. Vůbec poprvé v dějinách se minulý týden setkali moskevský patriarcha a římský biskup. Schůzku, kterou si Kirill i František pochvalovali, hostil v havanské letištní hale kubánský prezident Raúl Castro.


„Mluvili jsme jako bratři,“ řekl po setkání s patriarchou Kirillem papež František. Snímek ČTK

„Mluvili jsme jako bratři, máme stejný křest, jsme biskupové. Mluvili jsme o našich církvích a nalezli shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě,“ uvedl papež František poté, co s moskevským patrirchou setrvali ve dvouhodinovém rozhovoru a podepsali společné prohlášení. „Mluvili jsme zřetelně, bez okolků a přiznám se, že jsem v tomto dialogu zakusil útěchu Ducha,“ doplnil svůj dojem František.

Poděkování Kubě

Patriarcha následně shrnul okruhy otázek, kde se s papežem dohodli na společném postupu: „Výsledky mi dovolují říci, že obě církve mohou aktivně a s plnou odpovědností spolupracovat na obraně křesťanství v celém světě, aby nenastala válka, všude byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.“ Právě těchto otázek se týká i jejich společné prohlášení připravené již před schůzkou.

O čem ještě spolu oba představitelé v soukromí hovořili, není známo, ale patriarcha naznačil, že rozhovor byl „obsažný“ a jeden druhému pozorně naslouchali. Nekonal se mezi čtyřma očima – přítomni byli také metropolita Hilarion a kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jakož i dva tlumočníci. Těm posléze papež poděkoval za dobře odvedenou práci a zvláštní hold vzdal přitom kubánským hostitelům. „Nechci odjet, aniž bych vyjádřil svůj mocný a vroucí dík Kubě, kubánskému lidu a jeho zde přítomnému prezidentovi. Pokud to takto půjde dál, stane se Kuba hlavním městem jednoty,“ řekl viditelně spokojený papež. A Raúlu Castrovi poděkoval také formou oficiálního listu, doplněného o cenné psací pero. Moskevský patriarcha zase od papeže obdržel relikvii sv. Cyrila, původně uchovávanou v římské farnosti sv. Klimenta, a sám mu daroval ikonu Matky Boží Kazaňské.

Komunistická Kuba dlouho vzdorovala jakémukoli uvolnění oficiální protináboženské linie, v letech 1969–1998 zde bylo dokonce zakázáno slavení Vánoc. Změnu přinesla až návštěva Jana Pavla II. v roce 1998 a posléze Benedikta XVI. v roce 2012 – tehdy k papežově poctě kubánská vláda vyhlásila Velký pátek dnem volna. František poprvé navštívil „ostrov svobody“ loni – při své cestě do USA.

Po skončení setkání pokračoval František v cestě do Mexika.

(mtz, ravat)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 27 28. června – 4. července 2016

Velehrad se dva dny v roce změní k nepoznání

Je všední den. Úplně obyčejný parný červnový, jak malovaný. Takhle klidný Velehrad návštěvníci Dnů lidí dobré vůle i poutníci při cyrilometodějské národní pouti neznají.

celý článek


Svěcení přijalo devatenáct kněží

Devatenáct jáhnů přijalo o víkendu z rukou svých biskupů kněžská svěcení. Těchto slavnostních okamžiků i následných primičních mší svatých se po celé ČR účastnily…

celý článek


Otmar Oliva: Zalykám se vděčností

Jeho dílo obdivují poutníci na Svatém Kopečku, na Petrově nebo na Svaté Hoře, zdobí kostely v Mariboru, Košicích či San Miniatu. Nádhera vatikánské kaple Redemptoris…

celý článek


Kdo je čtenář KT?

Zapojte se do čtenářského průzkumu a napište nám, jak můžeme noviny zlepšit.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay