Bratře, konečně spolu!

Vydání: 2016/8 Bratře, konečně spolu!, 16.2.2016

Odvěká nedůvěra ruských pravoslavných k Římu se zdá být prolomena. Vůbec poprvé v dějinách se minulý týden setkali moskevský patriarcha a římský biskup. Schůzku, kterou si Kirill i František pochvalovali, hostil v havanské letištní hale kubánský prezident Raúl Castro.


„Mluvili jsme jako bratři,“ řekl po setkání s patriarchou Kirillem papež František. Snímek ČTK

„Mluvili jsme jako bratři, máme stejný křest, jsme biskupové. Mluvili jsme o našich církvích a nalezli shodu v tom, že jednota se vytváří na cestě,“ uvedl papež František poté, co s moskevským patrirchou setrvali ve dvouhodinovém rozhovoru a podepsali společné prohlášení. „Mluvili jsme zřetelně, bez okolků a přiznám se, že jsem v tomto dialogu zakusil útěchu Ducha,“ doplnil svůj dojem František.

Poděkování Kubě

Patriarcha následně shrnul okruhy otázek, kde se s papežem dohodli na společném postupu: „Výsledky mi dovolují říci, že obě církve mohou aktivně a s plnou odpovědností spolupracovat na obraně křesťanství v celém světě, aby nenastala válka, všude byl respektován lidský život a byly posíleny základy mravnosti, rodiny a člověka.“ Právě těchto otázek se týká i jejich společné prohlášení připravené již před schůzkou.

O čem ještě spolu oba představitelé v soukromí hovořili, není známo, ale patriarcha naznačil, že rozhovor byl „obsažný“ a jeden druhému pozorně naslouchali. Nekonal se mezi čtyřma očima – přítomni byli také metropolita Hilarion a kardinál Kurt Koch, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, jakož i dva tlumočníci. Těm posléze papež poděkoval za dobře odvedenou práci a zvláštní hold vzdal přitom kubánským hostitelům. „Nechci odjet, aniž bych vyjádřil svůj mocný a vroucí dík Kubě, kubánskému lidu a jeho zde přítomnému prezidentovi. Pokud to takto půjde dál, stane se Kuba hlavním městem jednoty,“ řekl viditelně spokojený papež. A Raúlu Castrovi poděkoval také formou oficiálního listu, doplněného o cenné psací pero. Moskevský patriarcha zase od papeže obdržel relikvii sv. Cyrila, původně uchovávanou v římské farnosti sv. Klimenta, a sám mu daroval ikonu Matky Boží Kazaňské.

Komunistická Kuba dlouho vzdorovala jakémukoli uvolnění oficiální protináboženské linie, v letech 1969–1998 zde bylo dokonce zakázáno slavení Vánoc. Změnu přinesla až návštěva Jana Pavla II. v roce 1998 a posléze Benedikta XVI. v roce 2012 – tehdy k papežově poctě kubánská vláda vyhlásila Velký pátek dnem volna. František poprvé navštívil „ostrov svobody“ loni – při své cestě do USA.

Po skončení setkání pokračoval František v cestě do Mexika.

(mtz, ravat)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay