Blahořečení v Drážďanech: Lužičtí Srbové posílili

Vydání: 2011/25 Michael Florian, 15.6.2011, Autor: Martin T. Zikmund

To už Sasko dlouho nezažilo. Tisíce lidí před drážďanskou katedrálou Hofkirche – mnozí v krojích – přivítaly na svatodušní pondělí při slavnostní beatifikační bohoslužbě vyhlášení nového blahoslaveného: P. Alojse Andrického (1914–1943), lužickosrbského kněze zavražděného v koncentračním táboře v Dachau za jeho otevřenou kritiku nacionálního socialismu.

Po slavnosti beatifikace, kterou vedl prefekt Kongregace pro svatořečení Angelo Amato, se konal ještě jeden zvláštní obřad. Do příslušného místa drážďanské katedrály sv. Trojice byly uloženy tři urny, ale pouze jedna je s ostatky P. Alojse Andrického. Nepodařilo se totiž bezpečně zjistit, která z těch tří patří uctívanému mučedníkovi. Pondělní shromáždění v Drážďanech bylo sice to hlavní, ale nikoli jediné, které s beatifikací souviselo. Předcházelo ho triduum, tj. období tří dnů intenzivní přípravy, během něhož se konala jednak bohoslužba v Budyšíně a jednak pouť a následná vigilie na mariánském poutním místě v Róžantu. A ještě o týden později, v neděli 19. června, se Lužičtí Srbové sejdou se svým biskupem Reineltem v Radworu, tedy v rodišti Alojse Andrického.

VZOR PRO MLADÉ

„Blahořečení Alojse Andrického považuji za velký dar od Ducha Svatého,“ sdělil KT Georg Spittank, předseda lužickosrbského spolku Cyrila a Metoděje z obce Siebitz. „Příklad tohoto mladého kněze nám pomůže upevnit katolickou víru i lužickosrbský jazyk.“ A nejen to. Podle Georga Spittanka může mít tento nový blahoslavený zvláštní kouzlo i pro mladé lidi. „Vždyť on sám byl mladý, měl mladistvé ideály, zabýval se sportem, uměním, a především byl nadšený pro víru,“ dodal. Jeho naděje sdílí i drážďansko-míšeňský biskup Joachim Reinelt: „Andrického život může sloužit mládeži jako příklad nepoddajnosti vůči nespravedlnosti a falešným ideologiím.“ P. Alojs Andricki byl připomínán mezi svými slovansky mluvícími rodáky již brzy po své smrti, ale následné období komunismu znemožnilo, aby se tato úcta mohla šířit i oficiálně. Přesto v roce 1984 postavila katolická mládež pamětní kříž v Radworu a na jeho rodný domek byla umístěna pamětní deska. Dnes už jsou po něm pojmenovány ulice v Budyšíně i Drážďanech, kde působil v katedrále jako kaplan. V Horní Lužici žije zhruba 780 tisíc lidí, většinou Němců, kteří se hlásí buď k protestantismu, nebo jsou bez vyznání. Lužických Srbů je zde okolo 20 tisíc a většina se aktivně hlásí ke katolické víře. Jelikož je zde katolické náboženství propojeno s řadou oblíbených folkorních zvyklostí, pomáhá jim takto udržovat i jejich národnostní identitu. Pondělní beatifikace posílí též „postavení“ této slovanské menšiny mezi saskými katolíky. P. Alojs Andricki je totiž prvním blahořečeným v Sasku po takřka 500 letech.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay