Američtí evangelikálové ztrácejí politický vliv

Vydání: 2008/8 Únor 1948, 19.2.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Při amerických prezidentských volbách hraje náboženská otázka vždy zásadní roli. Zatímco v předchozích dvou volbách se ukázali jako nejvlivnější konzervativní evangelikálové, tentokrát převládá mírnější náboženská rétorika. A přestože se může stát, že letos poprvé usedne do prezidentského křesla žena nebo afroameričan, je dosud nemyslitelné, že by do něj neusedl křesťan. Dokladem toho je, že i nábožensky uvědomělý mormon Mitt Romney nakonec z prezidentské kampaně odstoupil.

Ze čtyř osobností, které dosud bojují o Bílý dům, jsou všichni praktikující křesťané, ale ani jeden katolík. Černošský demokratický kandidát Barack Obama, jehož otec byl muslim a pocházel z Keni, je členem Sjednocené cír- kve Kristovy. Pro něj i pro dalšího demokratického kandidáta – metodistku Hilary Clintonovou – je návštěva kostela samozřejmostí. Oba se však hlásí k liberálnější odnoži křesťanství – to znamená, že v etických otázkách, jako jsou například potraty či homosexuální sňatky, preferují možnost volby každého člověka podle jeho svědomí.

„AGENTI NETOLERANCE“ na ústupu
Republikáni McCain a Mike Huckabee jsou do jisté míry protipóly. Huckabee je ordinovaným kazatelem konzervativní církve Jižních baptistů a zastupuje evangelikálně orientované křesťany, kteří mají sklon k nekompromisním postojům – nejen v etických, ale i v politických otázkách. Huckabee je tak duchovně nejblíže Georgi Bushovi. V rámci republikánských preferencí však zaostává za senátorem McCainem, kterého nominace do nejužšího boje o Bílý dům už zřejmě nemine. McCain je dosud členem episkopální církve (americká verze anglikanismu), ale se svou manželkou-baptistkou čím dál častěji navštěvuje baptistická shromáždění. Konzervativní křesťané k němu mají dvojznačný vztah. Na jedné straně mu vyčítají, že před osmi lety, když kandidoval na prezidenta, označil pravicově orientovaného televizního evangelizátora Pata Robertsona a jeho kolegu Jerryho Falwella za „agenty netolerance“ – a pak že jako senátor zvedl ruku pro federální financování výzkumu lidských embryí. Na druhé straně ho však podporují pro podobné ekonomické názory. Podle poslední statistiky, kterou 8. února zveřejnilo Pew Research Centre, má vůči němu 59 % bílých evangelikálů kladný vztah, zatímco jen 28 % jej zcela odmítá.
Jako „nejzajímavější rys současné volební kampaně“ označil dosavadní úspěchy McCaina u republikánů Donald Ottenhoff, ředitel Ekumenického institutu při benediktinském klášteře sv. Jana v Minnesotě. Podle něj to znamená, že „konzervativní křesťané, kteří tvořili vlastní voličskou základnu George Bushe, v rámci republikánské strany buď ztrácejí vliv, nebo sami mění své preference“. Ottenhoff dodává, že McCain se snaží vystupovat „umírněně konzervativně“ – tedy tak, aby voliče republikánů neodrazoval.

HISPÁNCI MOHOU ROZHODNOUT
Přestože mezi stávajícími kandidáty o Bílý dům není žádný katolík, katolický hlas může rozhodnout. Za pomyslný jazýček na vahách lze považovat hispánskou komunitu, jak upozorňuje Richard Rodriguez v týdeníku The Tablet Newsletter. Ta totiž nedávno předstihla afroameričany a stala se nejpočetnější etnickou menšinou ve Spojených státech (40 milionů). A hispánci, kteří jsou ze 70 % tvořeni Mexičany, se dosud převážně hlásí ke katolictví. Průběžné výsledky ukazují, že mezi nimi nejvíc získává demokratka Hilary Clintonová, a to i přes své liberální názory. Podle Rodrigueze je to proto, že Clintonová zastává liberální řešení i v otázce nelegální imigrace. Právě strach z neprodyšného uzavření hranice USA s Mexikem vzdálil hispánce republikánům. Etnická xenofobie a protiteroristická hysterie, kterou George Bush pomohl nastartovat po 11. září 2001, tak může přispět k tomu, že republikáni budou poraženi hlasem těch, kteří dosud patřili k jejich přirozeným spojencům – uzavírá Rodriguez.



EVROPA DOPLATÍ NA SVOU NEVĚRU
Republikán Mitt Romney ohlásil v lednu ukončení své volební kampaně. V „řeči na rozloučenou“ se kriticky vymezil vůči náboženskému a etickému úpadku v Evropě: „Evropa stojí před demografickou katastrofou. To je nevyhnutelný důsledek oslabené víry ve Stvořitele, otřesených rodin, znevážení posvátnosti lidského života a eroze morálky.“
(kathnet)
Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay