Vydání: 2011/31 Včelaři, 27.7.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Somálsko se ocitlo na pokraji hladomoru, když ho postihlo největší sucho za posledních 60 let. V bezprostředním ohrožení života se nachází nejméně polovina jeho obyvatel. Tisíce Somálců denně utíkají před hladem vyprahlou krajinou do sousední Keni či Etiopie. I tam je sucho, ale funguje alespoň státní správa.

„Somálsko je zhroucený stát. Pro humanitární organizace je těžké se tam dostat, ale my tam máme místní partnery, s nimiž jsme dva roky spolupracovali a můžeme za ně ručit,“ svěřil se Pavel Gruber z Charity ČR, která v pomoci Somálsku spolupracuje také například se švýcarskou charitou. „Nejde jen o samotné Somálsko, je to přeshraniční problém,“ upřesňuje Gruber, „kapacita uprchlických táborů v Keni je už nyní překročena čtyřikrát.“ Sucho sužuje sice i Etiopii, ale zde má již česká charita vybudováno zázemí, neboť tu dlouhodobě rozvíjí projekt zaměřený na farmáře a zdroje vody. V Etiopii a Somálsku se i prostřednictvím Charity ČR (ta už ze svého krizového fondu uvolnila 5000 € a vyhlásila veřejnou sbírku) dodává voda a základní potraviny desetitisícům potřebných. Pomoc do Afrického rohu, jak se také nazývá Somálský poloostrov, začala proudit z různých zemí – například italská biskupská konference uvolnila pro tento účel ze svých fondů milion euro.

BITVA S ČASEM

„Opravdu se domnívám, že tato pohroma v Somálsku, jak ji definuje OSN, je v současnosti největším světovou katastrofou. Je proto nutné jednat rychle – uvolnit peníze, nakoupit potraviny, dopravit tam stany,“ naléhá džibutský biskup Giorgio Bertin, který je zároveň apoštolským administrátorem Mogadiša. Podle něj právě toto hlavní město Somálska, které je na rozdíl od jiných částí země pod omezenou kontrolou přechodné federální vlády, může sloužit se svým letištěm, přístavem a infrastrukturou jako základna pro distribuci pomoci. „Doufejme, že se nezopakuje tragédie z roku 1992, kdy půl milionu lidí zemřelo hlady nebo přišlo o život při nepokojích,“ uvedl biskup Bertin. Situace je tak zoufalá, že dokonce somálská islámská opoziční skupina Al-Shabab povolila přístup humanitární pomoci do jihozápadních oblastí země. Poprvé po dvou letech tak mohou pracovníci UNICEF dovážet leteckým mostem základní potraviny a vodu do Baidoa na jihu Somálska. Nedostatkovým zbožím nejsou jen potraviny, ale i léky a očkovací vakcíny, což zvyšuje počet předčasných úmrtí v zemi – zejména mezi dětmi do pěti let. V Somálsku trvají chaos a anarchie již od roku 1991, kdy povstalecké klany svrhly prezidenta Mohammeda Siada Barreho. O moc v zemi nyní usilují – na úkor slabé prozatímní vlády podporované OSN, USA i Etiopií – islámští extrémisté. K sunnitskému islámu se v Somálsku hlásí 99 % populace – na rozdíl od Etiopie, kde se polovina obyvatel hlásí ke křesťanství, a Keni, kde mají křesťané dokonce většinu.