Žádný mudrc na obláčku

Vydání: 2004/29 Co v nás konkuruje Bohu?, 1.9.2004, Autor: Jan Mazanec

Vyšla kompletní korespondence Otokara Březiny
Přesně 4500 cm3 zaberou dva objemné svazky korespondence Otokara Březiny, které jsou výsledkem několikaleté pečlivé editorské práce Petra Holmana. Mezi více než dvěma sty adresátů najdeme jak řadu uměleckých osobností konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století, tak prosté venkovské lidi.


Každý dopis je v knize pečlivě opatřen vysvětlivkami a zasazen do kontextu kompletní korespondence s určitým adresátem a do okolností vzniku dopisu, takže oba díly poslouží i jako dokument o řadě dalších osobností a vůbec o době svého vzniku. Své kouzlo má chronologické řazení dopisů, kdy třeba za dopisem počáteckým hasičům následuje psaní filozofu Ladislavu Klímovi. Snahou o precizní zpracování Březinovy korespondence, a to včetně čistě úředních textů a jednoslovných vzkazů („Kdy?“), ovšem kniha nabyla takových rozměrů, že si ji koupí hlavně labužníci.

Zajímavé je nejen sledovat, jaký styl volí Březina u jednotlivých adresátů a na co klade důraz, ale i spojitost s jeho básnickou tvorbou. Někdo možná čeká, že nejhlubší postřehy o umění najde v dopisech nejznámějším osobnostem (Šalda, Florian, Durych, Deml, Bílek, Dostál-Lutinov, Klíma), ale některé strohé dopisy těmto lidem působí až chladně – to je ovšem dáno tím, že se s nimi Březina vídal osobně. Básníkův umělecký i osobní život lze v korespondenci lépe sledovat v dopisech spolužáku Bauerovi, sociologovi a filozofovi Chalupnému, aktivistovi Katolické moderny Bouškovi, a hlavně pak dvěma „osudovým“ ženám – zatímco zamilované dopisy učitelce Emilii Lakomé překvapí „jen“ svou něžností, v dopisech svérázné myslitelce Anně Pammrové se Březinovo nitro odkrývá mnohem plastičtěji, najdeme zde větší napětí a vytříbenější názory.

Je možné se ptát, zda psaní dopisů nenahrazovalo Březinovi poezii, a to zvlášť v době, kdy se jako básník zcela odmlčel. Najdeme zde řadu krásných obrazů a básnických popisů, kde se autor – podobně jako ve svých pozdních sbírkách – pasuje do role „proroka všelidského sbratření“ (J. Kabeš). Jeho vize bratrského sjednocení lidí v lepším světě je zde ovšem méně okázalá, konkrétnější („bratrsky ti děkuji, bratrsky tě pozdravuji“), a tak srozumitelnější než v mlhavě abstraktních verších, díky nimž si málokdo pamatuje jediné Březinovo dvojverší - Bohuslav Reynek jej mimochodem oceňoval pouze do doby, než začal „vařit ty svoje bratry“.

Je zajímavé, že básníkovu víru v titánskou harmonii duší nezlomila ani 1. světová válka, během níž píše Miloslavu Bezděkovi: „Uprostřed těchto hrůz pracuje skrytá něha spravedlnosti, řídící vesmír a chránící život (...) a nový člověk, mocný a laskavý hospodář země, jediný v milionech bratří, se blíží.“ Tyto věty nám dnes - po zkušenostech s nacismem, komunismem a terorismem – přijdou naivní. Ale právě Březinovy dopisy jsou dokladem toho, že pro něj tato vize nebyla prázdným pojmem, jsou dokumentem neuvěřitelné citlivosti vůči druhému, schopnosti nenásilně poradit, naslouchat a být připraven pomoci (a to i finančně). Záběr Březinovy korespondence rozptyluje představu o odtažitém mudrci, který z výšin svého trůnu uděluje rady těm, kteří neprozřeli. A to, že Otokar Březina nebyl nějakým snílkem, dokazuje například dopis ze 7. října 1918 Emanuelu Chalupnému: „I mír má svá nebezpečí právě tak osudná jako doba zjevného boje; snáze je svobody nabýti nežli nabyté svobody uhájiti.“


Otokar Březina: Korespondence I (1884-1908), Korespondence II (1909-1929), vydalo nakl. Host 2004

Výstava fotografií Daniely Švandové "Vysočino, kraji náš, s duší svou" probíhá v galerii pražského knihkupectví Academie (Václavské nám. 34) do 30. července

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 17. – 23. září 2019

Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Jeho beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.

celý článek


Kapucíni evangelizovali v centru Prahy

Týden nové evangelizace prožili bratři kapucíni a jejich přátelé v centru Prahy. Akce se konala nejen uvnitř kostela sv. Josefa, ale i v jeho okolí – na jednom z nejrušnějších…

celý článek


Hlas, který voněl svobodou

Ve věku 90 let minulý týden v Římě zemřel dlouholetý ředitel české sekce Vatikánského rozhlasu, kněz a jezuita P. Josef Koláček. Přinášíme vzpomínku jeho blízkého…

celý článek


Postoj „vše pro dítě“ převládá

„Mamííí! On mi bere bagrrr!“ rozléhá se dětským hřištěm a podsaditý hošík rve z rukou menšímu kloučkovi erární hračku a chystá se ho s ní mlátit po hlavě.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay