Žádné kříže ve školách

Vydání: 2004/39 Proměny papežství, 16.9.2004, Autor: Kateřina Beščecová

Německo zakáže nošení náboženských symbolů
V době, kdy Francií zmítají vlny protestů proti rozhodnutí státu, který zakázal nošení náboženských symbolů ve školách, chystá podobné zákony také Německo. Účelem návrhu „šátkového zákona“, který nyní projednává spolková země Berlín, je zakázat nošení muslimských šátků, židovských jarmulek i křesťanských křížů ve veřejné službách. Zákon by měl začít platit od ledna příštího roku.


Již před rokem stanovil německý ústavní soud, že o zákazu nošení náboženských symbolů musí samostatně rozhodnout jednotlivé spolkové země. Bývalý prezident Johannes Rau tehdy doporučil, aby tyto nové zákony přistupovaly stejně vůči všem náboženstvím. Pokud tedy zakážou nosit muslimské šátky, neměly by povolit ani ostatní náboženské symboly.

První spolkovou zemí, která přijala šátkový zákon, bylo v březnu 2004 Bádensko-Würtenbersko (to ovšem zakázalo jen muslimské šátky), následovalo Sársko a Dolní Sasko, nyní ho projednává Berlín a následovat ho budou některé další spolkové země.

KATOLICKÁ CÍRKEV ZÁKON KRITIZUJE
Proti zákazu nosit náboženské symboly se ostře postavila Německá biskupská konference. „Už samotný zákon může vyvolávat napětí a konflikty,“ řekl její sekretář P. Hans Langendörfer. Nelíbí se mu také zákaz umisťování křížů ve veřejných místnostech. „Podíl křesťanství na lidské svobodě a na kulturních tradicích je v dějinách natolik významný, že je pro budoucnost opravdu velmi důležité, aby církev skrze kříže mohla připomínat platnost tohoto odkazu,“ řekl Langendörfer. Připomenul, že tato společnost stojí na křesťanských kořenech, což podle něj je dostatečný argument už proti loňskému rozhodnutí ústavního soudu.

Také prezident Centrálního komitétu (ZdK) německých katolíků prof. Hans Joachim Meyer odsoudil „návrh zákona k náboženské neutralitě státu“, protože „tento zákon prakticky odmítá veřejný charakter náboženství a degraduje ho na soukromou záležitost“. Podle Meyera by právo neskrývat náboženské symboly mělo patřit k náboženské svobodě zakotvené v ústavě. „Na rozdíl od muslimských šátků, které je možno chápat jako politický symbol, stojící v protikladu se základními hodnotami naší ústavy, není u židovských jarmulek a křesťanských křížů známá žádná konfrontace se zákonem,“ řekl Meyer a vyzval poslance, aby „šátkový zákon“ nepodpořili. I předseda Německé biskupské konference kardinál Karl Lehmann v rozhovoru pro časopis Focus konstatoval, že „zatímco muslimský šátek považuje mnoho žen za symbol diskriminace, křesťanské kříže a náboženské oděvy neobsahují ani stopu propagandy“.

PROTI NÁBOŽENSKÉ SVOBODĚ?
Němečtí právní odborníci zároveň varují, že pokud by byly zakázány jen muslimské šátky, mohli by se muslimové ohrazovat, že jsou diskriminovaní. Také podle bývalého spolkového ústavního soudce Dietera Grimma se princip rovnosti musí vztahovat i na křesťanské symboly. „Neutralita státu si nemůže dovolit zvýhodňovat jedno náboženství před jinými. A z tohoto hlediska to zákonodárci nebudou mít jednoduché,“ uvedl. Grimm zároveň řekl, že všeobecný zákaz nošení náboženských symbolů, který nepřipouští výjimky, „jen ohraničuje náboženskou svobodu“ a navrhl, aby se zákaz vztahoval pouze na některé konkrétní případy. „Základní otázkou totiž je, co ,šátek´ symbolizuje. Má-li jednoznačný, čistě náboženský význam, pak by se do stát do této věci neměl vměšovat a vyvozovat právní následky,“ dodal. Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay