Vydání: 2004/17 Církev a média, 3.9.2004, Autor: Terezie Bečková

Akce proti antisemitismu v pražské Valdštejnské zahradě
Na akci pod názvem Všichni jsme lidi se v neděli 18. dubna v pražské Valdštejnské zahradě sešlo několik set lidí, kterým nejsou lhostejné projevy narůstajícího antisemitismu v Evropě. Stalo se tak v den, který je v židovském kalendáři zapsán jako Jom ha šoa, kdy se připomíná šest milionů Židů vyvražděných během druhé světové války.

Účastníky pozdravil izraelský velvyslanec v ČR Artur Avnon, který řekl, že „šoa (vyhlazování Židů, které nemá obdoby - pozn. red) v Evropě vypukla ne kvůli tomu, že by občané zabíjeli Židy vlastníma rukama, ale proto, že většina z nich zůstala lhostejná“. Poděkoval všem, kteří přišli dokázat, že je znepokojují aktivity neonacistických skupin, znesvěcování židovských památníků a hrobů a výzvy k útokům na synagogy. Antisemitismus jako „nejsetrvalejší zášť“ provází lidské dějiny více než dvě tisíciletí. Podle ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta byl na počátku náboženský antijudaismus. Novější projevy odmítání Židů se schovávaly za jejich údajnou přílišnou moc, spiknutí, nadvládu peněz, revolucionářství atd. Samozřejmě důležitou roli hrály vždycky sociální, ekonomické a psychologické příčiny. Antisemitismus je proto jako virus, který na sebe bere stále nové podoby. Nová vlna antisemitismu se týká „bezprecedentního vzestupu protižidovských postojů v Evropě“ od počátku roku 2000. Podle Leo Pavláta jsou zde určité mezníky, jako „druhá palestinská intifáda v září roku 2000, konference o rasismu pod záštitou OSN v Durbanu 2001, teroristický útok na Spojené státy a následně válka v Afghánistánu a Iráku“. Jak připomíná velvyslanec Avnon, také „internet je plný nenávisti; jsou děti, které nikdy nepotkaly žádného Žida, přesto si myslí, že být Židem je něco špatného“.

TÉMA PRO ANTISEMITY
Současná antisemitská rétorika míří proti židovskému státu. „Tento stát je démonizován s využitím propagandy, která je známá z nacistického období,“ říká dr. Pavlát a pokračuje: „Přistupuje se k němu podle jiných měřítek než k ostatním státům, a tak se mu upírá vůbec právo na existenci. Podle agendy OSN by měl být Izrael státem, který nejvíce porušuje lidská práva, ačkoli je to jediná demokracie v tamní oblasti.“ Výrazný zdroj antisemitismu představuje islámský fundamentalismus a pravicové extremistické skupiny, které popírají holocaust a užívají nacistické propagandy. Antisemitsky se projevují i extrémní levicová antiglobalistická hnutí.„Politická situace na Blízkém východě nevytváří nové antisemity,“ upozorňuje Artur Avnon, ale „kdo je antisemitou ve svém srdci, nachází v konfliktu mezi Židy a Araby dobré téma“. Vyřešení daného konfliktu nepřinese konec antisemitismu. Obecně se mu daří ve společnosti, která je vnitřně oslabená, prochází krizí, a tudíž hledá viníka. Křesťanský antijudaismus existuje od samého vzniku církve a v historii měl různé podoby. Zlom přinesl Druhý vatikánský koncil, když v deklaraci Nostra Aetate odvolal učení o bohovraždě i kolektivní vině Židů na Kristově smrti a vyjádřil lítost nad utrpením, které v minulosti křesťané Židům způsobili. Představitelé církví u nás se snaží tyto závěry uvádět do praxe. Mezi věřícími ale často ještě přetrvávají nejrůznější předsudky. S otevřenými projevy antisemitismu se můžeme občas setkat v některých konzervativních katolických kruzích, jinak jde spíš o latentní podobu, která vychází ze starých klišé. Vedle toho jsou ovšem i křesťanské skupiny, které cítí potřebu objevovat židovské kořeny křesťanské víry a modlitbou za vyvolený národ vyjadřovat svoji křesťanskou odpovědnost. To je například katolická Komunita blahoslavenství nebo skupiny, které iniciovaly shromáždění ve Valdštejnské zahradě – Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém a Společnost křesťanů a Židů.

TERESIE BEČKOVÁ, redaktorka ČRo

Akce proti antisemitismu přilákala do pražské Valdštejnské zahrady několik stovek lidí.