12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Významní profesoři KTF UK

15. 5. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009, Autor: Petr Kubín

V moderních dějinách nebyla bohoslovecká fakulta Karlovy univerzity příliš významná, a to jak velikostí (počtem učitelů a studentů), tak i vědeckou produkcí. Nicméně působilo zde několik osobností, jejichž význam daleko přesáhl skromné fakultní poměry.

Zvlášť šťastná konstelace nastala za první republiky, kdy se zde takových osobností sešlo hned několik. Z nich ve světě nejslavnější byl profesor František Dvorník (1893 – 1975), církevní historik s orientací na dějiny Byzance a raně středověké misie u Slovanů. Mimořádný úspěch měl především se svou francouzskou prací o Fotiově schismatu, ve které odvážně rehabilitoval tohoto katolíky doposud zatracovaného konstantinopolského patriarchu. Významná byla také jeho anglická práce o politickém a kulturním utváření střední a východní Evropy v raném středověku a francouzské knihy o papežském primátu a cyrilometodějských legendách. Jen některé z nich byly přeloženy do češtiny, ale zato díky cizojazyčné formě pronikly do celého vědeckého světa. Od roku 1949 až do své smrti pracoval profesor Dvorník na prestižní Harwardské univerzitě v USA. Druhým nejúspěšnějším profesorem byl Josef Cibulka (1886 – 1968), křesťanský archeolog a historik umění. Patřil k nemnoha osobnostem, které dokázaly spojit teologickou fakultu se širokou vědeckou obcí, především na Filozofické fakultě UK, kde rovněž vyučoval (pochopitelně jen do roku 1950). Byl velice oblíben mezi studenty na obou fakultách a jeho žáci dnes patří mezi nejváženější osoby svého oboru (na KTF UK Jaromír Homolka). Asi nejlepší Cibulkovou prací z oboru křesťanské archeologie byla jeho kniha o starokřesťanské ikonografii a zobrazování Ukřižovaného. Do české historiografie se však zapsal především velkou studií o rotundě sv. Víta na Pražském hradě a edicí českého korunovačního řádu. Mnohé z toho, co napsal, ovlivňuje historickou vědu dodnes. Konečně zde v meziválečném období působili dva významní filologové-slavisté, a sice Josef Vajs (1856 – 1959) a po jeho odchodu do penze Josef Vašica (1884 – 1968). Oba byli vynikajícími znalci svého oboru. Zatímco Vajs se soustředil především na staroslověnské hlaholské památky (václavské a ludmilské legendy), Vašica se kromě toho zabýval i českým literárním barokem. Přestože v poválečném období byla fakulta tvrdě postižena represí ze strany státní moci, objevilo se zde i tehdy, alespoň na krátkou dobu, několik výrazných vědeckých osobností. Především to byl Jaroslav Kadlec (1911 – 2004), církevní historik, autor skvělých prací o dějinách středověké univerzity, o klášterech augustiniánů či o sv. Prokopovi. Dále tu působil autor Teologie agapé Josef Zvěřina (1913 – 1990), morální teolog Oto Mádr (1917) a biblista Jan Merell (1904 – 1986). Na polistopadové KTF UK pak přednášel velký znalec církevních dějin vrcholného středověku Jaroslav Polc (1929 – 2004), který se do Prahy vrátil z římského exilu. Byl stejně jako Cibulka respektovanou osobností, která spojovala obec teologů s obcí historiků.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou