Vítr hvízdá v korunách bříz

Vydání: 2004/26 Moje první farnost, 1.9.2004, Autor: Jaroslav Someš

Vzácné setkání s Antonínem Slavíčkem
Půvab a krásu české krajiny opěvovaly celé generace umělců - básníci svými verši, hudební skladatelé svými tóny a malíři barvami a štětcem. Právě mezi krajináři zaujímá jedno z čelných míst Antonín Slavíček (1870-1910). Jeho tvorba přerostla svou dobu, jeho význam přerůstá meze národní kultury. Jako žák Mařákův navázal na tradici realistické krajinomalby, přes velmi osobité pojetí impresionismu zamířil k oproštění výtvarného výrazu a k hledání vnitřního vztahu mezi člověkem a prostředím. Další vývoj umělcův byl však předčasně přerván tragickým osudem...


Přestože Slavíček patří k našim nejuznávanějším malířům, neměli jsme plných 43 let příležitost se s jeho dílem setkat ve větším rozsahu. Teprve letos můžeme opět zhlédnout reprezentativní výběr z jeho tvorby, jak jej Galerie hlavního města Prahy představuje veřejnosti až do 5. září ve výstavních sálech Městské knihovny na Mariánském náměstí v Praze 1. Autorskému kolektivu v čele s kurátorkou Janou Orlíkovou se tu podařilo shromáždit přes 250 pláten z veřejných i soukromých sbírek. Chronologické uspořádání expozice je doplněno dokumentárním materiálem (především citáty z korespondence), v němž se odrážejí umělcovy dramatické životní osudy.

Nejstarší obrazy Slavíček namaloval ani ne dvacetiletý, a přesto v nich už cítíme mimořádný smysl pro postižení atmosféry prostředí - jde o díla čerpající z pobytů na Okoři a také v Polabí (ve Staré Boleslavi byl totiž malířův strýc proboštem). V pozdějších letech patří k jeho oblíbeným námětům krajinné motivy z Veltrus, Luhačovic, Orlických hor, Táborska, a zejména z Českomoravské vysočiny (obrazy z okolí Kameniček patří k jeho nejznámějším dílům vůbec). Cesta do Paříže v roce 1907 se nijak výrazněji v umělcově tvorbě neodrazila, to už spíš návštěva Dubrovníku o dva roky později. Ruku v ruce s pozorností věnovanou české krajině sledoval Slavíček také proměny tváře své rodné Prahy. V řadě drobných olejů zachytil melancholickou náladu pražských parků i staroměstských zákoutí (často ještě před zásahy asanace), mezi jeho stěžejní plátna patří panoramata Praha od Ládví a Praha z Letné a v závěru svého života se vracel znovu a znovu k práci na nedokončených monumentálních obrazech Staroměstské náměstí a Katedrála sv. Víta.

Sám se za impresionistu nikdy nepovažoval, přesto způsob, jakým ve svém díle pracoval se světlem a barvou, je plně souměřitelný s tehdejšími trendy evropského impresionismu. Nešlo mu jen o prostý pohled na partii krajiny či města. Dokázal - jako jediný z českých umělců své generace - zachytit také vzduch, který se nad ní vznáší, a světlo, které ji prostupuje. Na jeho obrazech se v lese mezi stromy třpytí „zlaté dukáty“ slunečních paprsků, z nábřežní promenády zavane sychravost deště, červené venkovské střechy dýchají výhní letního slunce. Dokonce téměř slyšíš, jak šustí kola hrkotavého povozu v podzimním spadaném listí nebo jak hvízdá vítr v korunách bříz. Působivost Slavíčkova díla - obzvlášť ve větším celku - je proto uchvacující. Jeho současná výstava je jednou z hlavních kulturních událostí letní Prahy.

Antonín Slavíček: slunce v lese, 1898

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay