26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Valkýra skrývá atentát na Hitlera

3. 3. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/10 Karel Kryl, 3.3.2009, Autor: Radek Čapek

Stále stoupající oblibu přenášení konkrétních historických událostí do filmového obrazu dokumentuje v poslední době mimo jiné americký velkofilm Valkýra, který v polovině února vstoupil do českých kin. Vypovídá o spiknutí proti Hitlerovi z července 1944.

Snímek navíc měl postaráno o propagaci už dlouho před uvedením do kin. Důvodem byly diskuse týkající se vztahů hollywoodské hvězdy Toma Cruise ke scientologické církvi, která je v Německu pod silnou palbou kritiky. Cruise totiž ztvárnil ve filmu ústřední postavu německého šlechtice a důstojníka Clause von Stauffenberga (1907 – 1944), na něhož padla volba, aby atentát na Hitlera provedl. Záměrem scénáristy bezpochyby bylo prezentovat ho jako hrdinu bez kazu a vady, a tak ve filmu sledujeme jeho osudy až od okamžiku, kdy dává najevo nesouhlas s Hitlerovou vládou. (Jeho názorový vývoj však jistě tak přímočarý nebyl.) Jako válečný invalida přichází plukovník von Stauffenberg na vrchní armádní velitelství, kde se seznámil s dalšími nespokojenci s režimem. Ti vidí jedinou záchranu pro Německo v odstranění Hitlera. Pod Stauffenbergovým vedením tak vzniká riskantní operace pod krycím názvem „Valkýra“. (Paradoxně byl původně tento plán „Valkýra“ vypracován se záměrem eliminovat eventuelní spiknutí proti nacistické moci.) Přestože dopředu víme, jak to dopadne, film rozhodně nenudí a dokáže svým dějem přikovat diváka k sedadlu po celou dobu promítání. Napětí v něm houstne minutu po minutě a skutečným vrcholem jsou scény zachycující bezprostřední přípravu a provedení atentátu. Spád a dynamiku pak dění na plátně neztrácí ani při zobrazování událostí odehrávajících se v Berlíně při pokusu o uchopení moci a následném ztroskotání celé akce. Tom Cruise byl navíc ve svém projevu nečekaně uměřený a přenechával prostoru i dalším kolegům. (Za povšimnutí stojí kupříkladu postavy armádních spoluspiklenců.)

HNUTÍ ODPORU BYLO PESTŘEJŠÍ

Kromě toho je třeba ocenit, že se tvůrci tentokrát snažili dostát nejen akčnosti, ale do velké míry i faktografii (což u amerických historických velkofilmů nebylo vždy pravidlem). K autenticitě též přispělo natáčení v budově bývalého Göringova ministerstva letectví, jedné z mála budov, která zůstala v německé metropoli z Hitlerovy éry. Polemizovat lze však s dramaturgickým pojetím filmu. Zjednodušeny jsou zde například názorové rozdíly uvnitř Hitlerových odpůrců na střet vojáků s vůdci politické složky odboje. Hnutí odporu bylo ve skutečnosti pestřejší. Angažovali se v něm nejen různé politické proudy, ale také představitelé odborů a církví. (Na katolické straně se do odboje zapojil například jezuitský kněz Alfred Delp, na evangelické zase teolog Dietrich Bonhoeffer.) O těchto hrdinech ve filmu ovšem neuslyšíte ani slovo. Otevřené rovněž zůstávají odpovědi, které se týkají dalšího postupu poté, co by se atentát zdařil. Ty se totiž ve filmu redukují na fráze typu „zrušíme koncentrační tábory a uzavřeme mír se spojenci“. (Přitom generálové chtěli i nadále pokračovat ve válce na Východě.) Nicméně je každopádně dlužno uvítat, že mohou podobné, řemeslně dobře zvládnuté filmy oživovat diskuse k období nacismu. Na téma komunismus bychom to potřebovali neméně.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou