Václav Malý na zasedání biskupů v Anglii

Vydání: 2004/20 Pýcha, 2.9.2004, Autor: Kateřina Beščecová

"Celková atmosféra byla velice uvolněná a přátelská"
Pražský pomocný biskup Václav Malý byl pozván na plenární zasedání Biskupské konference Anglie a Walesu. Zeptali jsme se ho proto na účel i průběh konference a její souvislosti s evropskou integrační politikou.


„Anglická biskupská konference v těchto dnech vydává dokument o vstupu kandidátských zemí do EU, pojednává tematiku rozšíření EU, její podstaty, smyslu... Přála si, aby na jejím plenárním zasedání ve dnech 26. a 27. dubna byl zástupce biskupské konference jedné ze zemí, která vstupuje od 1. května 2004 do EU. Proto mě požádala, abych se zúčastnil jejího zasedání.“

Získal jste pro naši republiku nějaké důležité informace od zástupců ostatních kandidátských zemí, které vstupují nebo se připravují na vstup do EU?
S těmito zástupci biskupských konferencí jsem ve styku už delší dobu. Pravidelně probíhají jednání plenárního zasedání Komise biskupských konferencí zemí Evropské unie (COMECE). Setkávám se se zástupci biskupských konferencí Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska, Malty. Letos jsme hovořili i o situaci v Litvě, protože na zasedání přijel poprvé také biskup z Litvy.

Čím vás setkání nejvíc obohatilo? Získal jste tam nějaké nové podněty, které lze uplatnit v české společnosti?
Bylo to moje první oficiální setkání s biskupy Anglické biskupské konference. Pro mě byla nejdůležitější celková atmosféra, která byla velmi uvolněná. Líbilo se mi, že v jednáních nechyběl ani smysl pro humor. Oslovila mě kultura dialogu i velice srdečné a otevřené rozhovory s jednotlivými biskupy.

Přednesl jste referát o postavení katolické církve v České republice. Nejsme takovým evropským „unikátem“ z hlediska „nereligiozity“? Co jste v referátu zdůraznil?
Zdůraznil jsem, že jsme jednou z nejsekularizovanějších společností v Evropě, ale že církev tady není bez šance. Musí si ovšem uvědomit dvě podstatné věci. Jednak fakt, že se stala menšinou, co do poměru k počtu obyvatel. A také to, že za doby komunismu byla katolická církev oficiálně dovolenou, i když trpěnou institucí, která nabízela jinou alternativu než byla oficiální ideologie. Oproti tomu dnes žijeme v pluralitní společnosti, kde je mimo jiné také hodně duchovních nabídek. Hlásání evangelia církví je jen jednou z nich, a není úplně snadné se s tím vyrovnat. Musíme se učit dialogu. Hovořit se společností, a tím překlenout vzájemnou nedůvěru, která dnes existuje. Jsem přesvědčen, že církev v souvislosti se vstupem do EU může napomoci lepšímu uvědomění národní identity, pomoci západním Evropanům pochopit Východ. Do Evropské unie vstoupí později také Rumunsko, Bulharsko, v budoucnu možná i Bělorusko, Moldávie a Ukrajina. Všechno to jsou země ovlivněné pravoslavnou tradicí, která má vliv na tamější mentalitu. Pokud chceme hovořit skutečně o Evropě pluralitní, ale navzájem se respektující, je třeba tuto mentalitu pochopit. Kdo jiný než katolická církev by měl naplňovat papežovo vyjádření, že "Evropa má dýchat dvěma plícemi“.

Existuje v souvislosti s integrační politikou vyhlídka na zlepšení náboženské situace u nás?
Bude záležet jenom na nás, na křesťanech, nakolik budeme přesvědčiví a nakolik znovu získáme respekt této společnosti, nakolik překonáme vzájemnou nedůvěru. Evropská unie nám v tom těžko pomůže. Bylo by nedobré spoléhat na to, že současnou situaci za nás někdo vyřeší.

Odrazí se tato jednání nějakým způsobem v životě každého jednotlivce, křesťana tady u nás?
Přímou souvislost bych nezdůrazňoval. Je to velice dlouhý proces. Ale i čelní představitelé si uvědomují, že EU nemůže stát jen na základě ekonomickém nebo politickém. Že je třeba vymezit určité principy. Pokoušejí se proto vytvořit evropskou ústavní smlouvu postavenou na úctě k jednotlivci, jeho ochraně, solidaritě i úctě k právu. To jsou podle mého názoru civilně vyjádřené hodnoty, které souvisejí s evangeliem. Postavit Evropu na tomto základu je dobré východisko.

Jste delegátem ČBK v komisi biskupských konferencí zemí EU. Co ta funkce pro vás znamená?
Těchto zasedání se zúčastňuji už šestý rok. Teď se ČBK stala plnoprávným členem komise. Chci se především zasadit o to, aby naši západní bratři a sestry lépe vnímali střední a východní Evropu. Vývoj v obou částech Evropy byl podstatně jiný a mám pocit, že o sobě ještě nejsme dostatečně informovaní. Čeká nás poměrně dost práce, abychom se vzájemně poznali a aby dokumenty a práce COMECE víc odrážely i realitu střední a východní Evropy.

Václav Malý usiluje o lepší komunikaci církví Západu a Východu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay