V Německu si připomenuli Křišťálovou noc

Vydání: 2008/46 Mladí včera a dnes... ve světle 17. listopadu 1989, 11.11.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Snad ve všech katolických a evangelických kostelích v Německu, ale také v synagogách, na náměstích a veřejných prostranstvích si v neděli 9. listopadu připomenuli občané Německa 70. výročí Křišťálové noci.

V onu osudnou noc z 9. na 10. listopadu 1938 Hitlerovy úderné jednotky SA (tzv. „hnědé košile“) pozatýkaly po celé zemi desítky tisíc příslušníků židovské národnosti, z nichž mnohé hned zabily a zbylé poslaly do koncentračních táborů. Kromě toho zničily 7 500 židovských obchodů a zapálily 101 synagog a desítky dalších zpustošily. Tento pogrom vešel do dějin jako začátek systematické likvidace Židů, organizované nacisty.
„Události, k nimž došlo v Německu před 70 lety, nám připomínají naší vinu a selhání,“ vyjádřil se pro Katolický týdeník Hans-Jochen Jaschke, světící biskup z Hamburku a někdejší doktorand Josepha Ratzingera. Přitom zdůraznil, že křesťané v jeho zemi stojí stále znovu před otázkou, co církve mohly pro Židy udělat a neudělaly. „Církev nikdy nezastávala rasistický antisemitismus, ale dědictví nábožensky podmíněného nepřátelství k Židům nás zatěžuje,“ přiznal. To se podle něj týká jak katolíků, tak i evangelíků. Ostatně obě tyto církve „sedí v Německu na jedné lodi“, a proto je také řada akcí k tomuto výročí organizována společně. „Jen stojí-li dnes vedle sebe křesťané obou zmíněných vyznání a také Židé, mohou být tyto vzpomínkové akce zároveň i dokladem smíření,“ dodal biskup Jaschke.

I DNES CÍTÍM BOLEST
Výročí smutné události zmínil před tisíci poutníky v Římě i Benedikt XVI.: „Také i dnes cítím bolest, co se za těchto tragických okolností stalo,“ svěřil se. Při této příležitosti vyzval k „hlubší solidaritě se židovským světem“. Podle papeže je povinností každého jednotlivce, aby se zasazoval proti každé formě antisemitismu, které čelí.



Protesty jen od jednotlivců
„Události Křišťálové noci nenašly u širokých vrstev německého obyvatelstva příliš velkou podporu. Výjimkou pochopitelně nebyli ani zástupci křesťanských církví. Vzhledem k panující politické situaci a obavám z případných represí však nikdo z nich veřejně proti pogromům neprotestoval. Našli se však jednotlivci, kteří na pronásledování židovských občanů odvážně upozornili. Jedním z nich byl berlínský katolický duchovní Bernhard Lichtenberg, jenž zorganizoval modlitby „za neárijské křesťany a za Židy“, a pozdějí byl za své odvážné postoje pronásledován a nakonec na následky trýznění v roce 1943 zemřel (v roce 1996 ho papež Jan Pavel II. blahořečil a v roce 2005 mu památník Jad Vašem v Jeruzalémě udělil titul „spravedlivý mezi národy“). Na evangelické straně vystoupil proti pogromu farář Julius von Jan, působící ve švábském městečku Oberlenningen nedaleko Stuttgartu. Za své postoje byl rovněž vězněn a pronásledován.
JAROSLAV ŠEBEK




Pogrom v českém pohraničí

Křišťálová noc se odehrála nejen v Německu, kde udeřila nejsilněji, ale také v již tehdy obsazeném Rakousku a dokonce i v českém pohraničí. A právě se zřetelem na bývalé Sudety připravil Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze rozsáhlou webovou prezentaci. Ta obsahuje texty historiků, fotografie, vzpomínky pamětníků a archivní dokumenty. Unikátní a často poprvé zveřejněné materiály jsou přístupné na adrese: http://www.holocaust.cz.
(mtz, www.rozhlas.cz)
Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay