V hlubokých hvozdech ukrytá perla českého království

Vydání: 2010/21 Letnice, 20.5.2010, Autor: Alena Scheinostová

Skály, divoká řeka a neprostupný les – právě tak vypadalo místo, kde se dnes znovu probouzí do krásy broumovský klášter. Nepřístupný kraj neposkytoval podmínky k obživě ani k vedení cest, a tak tento kus země zůstával po tisíciletí neobydlený.

Změnil to až výnos Přemysla Otakara I., který patrně roku 1213 daroval broumovský výběžek benediktinům z pražského břevnovského kláštera. Na chráněném ostrohu nad soutokem dvou říček vznikl hrádek a pod ním dřevěný kostelík a několik pousteven pro příchozí mnichy – podle jedné z místních legend byl prvním z nich Jurik, provinilý šlechtic odpykávající si zde trest za své hříchy. „Heslem benediktinů je Modli se a pracuj – a zatímco modlení si mohli obstarat sami, k práci na osídlení a zúrodnění země potřebovali pomocníky,“ vysvětluje s úsměvem architekt Jan Slavík, který se dlouhodobě podílí na restaurátorských pracích v broumovském klášteře. Podobně jako do jiných příhraničních oblastí českého království, také na Broumovsko byli proto přizváni němečtí dosídlenci, kteří zde pod vedením tzv. lokátorů založili obec Broumov a osady i s kostely v jeho okolí, jež památku na ně uchovaly ve svých názvech: Otovice, Martínkovice, Heřmánkovice a další. Po roce 1300 bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství a původní roubená tvrz byla po požáru přestavěna na kamennou (zbytky jejího zdiva jsou dodnes k vidění v klášterních sklepeních). Současně vznikl též klášterní kostel patrona benediktinů sv. Vojtěcha. Samotný Broumov byl roku 1348 povýšen na město a rozvinula se zde výnosná plátenická výroba.

Nevěrní Broumovští

Rozhodující význam získal klášter paradoxně díky husitům: ti totiž v roce 1420 vypálili domovský benediktinský konvent na Břevnově a přeživší řeholníci byli donuceni přesídlit do Broumova. „Druhořadý klášteříček s několika jednoduchými budovami najednou přestal dostačovat jak po hospodářské, tak po provozní i reprezentační stránce,“ komentuje Slavík. „To byl přední důvod pro zahájení velkolepé přestavby, trvající přes tři století.“ Druhým důvodem pak bylo poškození kláštera při dvojím neúspěšném husitském obléhání; válečná zkušenost také přiměla benediktiny ke zdokonalení klášterního opevnění. „Postavení benediktinů se horšilo také s nástupem protestantismu, který mezi zámožné broumovské měšťanstvo pronikal ve velké míře,“ připomíná Slavík. Broumovští luteráni si dokonce postavili vlastní kostelík, a když jej tehdejší opat Wolfgang Selender roku 1618 přikázal uzavřít (jak zachycují například učebnice dějepisu tradičně označující tento detail za jeden z důvodů vypuknutí třicetileté války), pokusili se násilím dostat do kláštera a opata zabít. „Selenderovi se ovšem podařilo uprchnout a přes skály se dostal do Police nad Metují, kde našel u zdejších katolíků azyl. Cestě, po které opat prchal, se dodnes říká Pánova cesta a v Polici na událost upomíná tak řečený Selenderův sloup s nápisem Věrným poličským,“ vypráví Slavík.

Prosperitou proti reformaci

Dobudování kláštera do jeho současné podoby je dílem dvou výrazných osobností barokní éry broumovských benediktinů. Zatímco opat Tomáš Sartorius, úřadující v letech 1663–1700, inicioval přestavbu kláštera na moderní reprezentační, duchovní, kulturní a hospodářské centrum (zahájil kupříkladu velkorysou přeměnu klášterního kostela nebo na pozemcích odebraných městu Broumovu za protestantskou rebelii založil rozlehlou klášterní zahradu), jeho nástupci Otmaru Zinkemu (opatem byl v letech 1700–1738) se podařilo dovést ji do konečné podoby. „Zinke byl na svou dobu výjimečně vzdělaný a zcestovalý člověk s dokonalým rozhledem,“ líčí Jan Slavík. „Klášterní hospodářství díky němu velmi dobře prosperovalo, a tak si konvent mohl dovolit stavby a přední umělce té doby, aby pomohli učinit z broumovského panství skrytou perlu českého království.“ Klášterní kostel tak byl přestavěn podle idejí věhlasných stavitelů Martina Allia z Löwenthalu a Kiliána Ignáce Dienzenhofera, zůstala pouze hodinová (tzv. Červená) věž a opěrný sloupový systém; z trojlodního chrámu se stal jednolodní s mělkými postranními kaplemi a vysokou klenbou, bohatě ozdobenou freskami zachycujícími epizody ze života sv. Vojtěcha, jejichž autorem je Jan Jakub Steinfels. Na další výzdobě chrámu se podíleli také Václav Vavřinec Reiner, Felix Anton Scheffler či Johann Brokoff. V letech 1726–1748 byl pak podle Dienzenhoferových plánů vybudován celý klášterní komplex s prelaturou, gymnáziem, knihovnou atd. „Setkávat se se jmény takto slavných umělců mimo Prahu není vůbec obvyklé,“ zdůrazňuje Slavík. „To dokládá, že Broumov byl v této době periferní možná geografickou polohou, rozhodně však ne svým významem či hospodářstvím.“ A dalším dokladem mohou být i jména absolventů broumovské klášterní školy, jejíž tradice započala hluboko v předhusitském období – vychodil ji tehdy i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. K pozdějším studentům patřili Bohuslav Balbín, vlastenecký kněz Josef Regner, romanopisec Alois Jirásek nebo politik Alois Rašín. Činnost gymnázia zastavili až nacisté v roce 1939. Tímto rokem také můžeme datovat příchod smutnější éry broumovského kláštera – opakované vysidlování mnichů, věznění řeholníků a řeholnic, cílená devastace objektu. Ten se však opět probouzí k životu. Lze jej navštívit a ne příliš známý skvost baroka také shlédnout.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay