Vydání: 2011/44 Češi a Moravané, 26.10.2011, Autor: Alena Binterová

Na třech místech v Římě, která jsou centrem duchovního života, a navíc jsou spjatá s historií Čech a Moravy, zahráli minulý týden Třeboňští pištci. Stali se tak čtvrtým českým hudebním souborem, a to prvním neprofesionálním, který se zúčastnil generální audience u papeže.

Pouť s nimi absolvovalo i více než osmdesát věřících z třeboňské farnosti a další Jihočeši. „Na tuto cestu se přihlásilo tolik lidí, že místo jednoho autobusu jsme museli vypravit dva. Přitom mnozí už v Římě byli, teď sem však nejeli na výlet, ale pro něco mimořádného,“ řekl třeboňský farář P. Hugo Pitel po české mši v kapli baziliky Santa Maria Maggiore. Po příchodu sv. Cyrila a Metoděje do Říma schválil papež Hadrián II. právě v tomto kostele zavedení staroslověnštiny do bohoslužeb. Zde poprvé zazněla mše v jazyce našich předků – a nyní ji v češtině sloužil českobudějovický biskup Jiří Paďour. „Kontinuita cyrilometodějské mise je u nás stále živá,“ upozornil biskup, který zde sám naposledy vedl bohoslužbu v roce 1977. Pro třeboňské farníky byla odmlka ještě delší: poslední farní pouť do Říma vykonali roku 1933. Vystoupení Třeboňských pištců při české mši bylo předzvěstí hodinového koncertu v nedaleké bazilice svaté Praxedy, na který přišlo večer přes dvě stě lidí. Jmenoval se „Pocta růži – Evropská barokní a renesanční flétna“ a byl součástí Rožmberského roku, jímž letos žijí jižní Čechy. I to byl impulz pro velvyslance ČR u Svatého stolce Pavla Vošalíka, který chodil v Třeboni do školy a hudbu pištců zná. „Navrhl jsem panu profesoru Šimečkovi, aby v Římě zahráli. On se toho nejdřív zalekl, ale dobře to dopadlo. Cestu jsme připravovali rok,“ zavzpomínal velvyslanec. Akustika i velikost baziliky sv. Praxedy byla pro sedm- advacetičlenné těleso Třeboňských pištců jako stvořená. Přišel si je poslechnout i bývalý papežský nuncius kardinál Giovanni Copa. Po několikanásobném potlesku však soubor vrátila z nebe na zem zpráva, že autobus zaparkovaný poblíž baziliky během koncertu vykradli zloději, takže z něj zmizely i rezervní nástroje, včetně digitálního klavíru a speciální zvonkohry. „Nesmíme si to nechat zkazit, je třeba se otřepat a jít dál,“ zachraňoval náladu souboru jeho vedoucí Václav Šimeček. Bylo to zapotřebí, protože vrchol pištce teprve čekal při generální audienci u Svatého otce na Svatopetrském náměstí. V první řadě prvního sektoru vzbudili rozruch ihned, jak rozezněli své flétny. Z mnoha pochval si Václav Šimeček cení setkání s dámou z Hollywoodu, kterou zajímalo, na co to hrají. „Z jejího nadšení jsem šel do kolen, ČR by si prý sice musela najít na mapě, ale hudba nás propojila,“ zavzpomínal. Příjemnou oporu v zádech cítil i jihočeský hejtman Jiří Zimola, k němuž muzika pištců dolehla ve chvíli, kdy předával dárky papeži. „Byl jsem na ně hrdý. Všichni ostatní na papežovy pozdravy reagovali jen voláním, ale Jihočeši odpověděli hudbou,“ svěřil se po audienci. V souboru jsou lidé ve věkovém rozmezí 11 až 68 let – věřící i ti, kteří pravidelně do kostela nechodí. „Papamobil jel tak pomalu, až jsem měla pocit, že se Svatý otec díval i do mých očí. Našla jsem v nich klid a lásku, což je pro mě to nejdůležitější, co má víra obsahovat. Ani se mi nesnilo o tom, že bych ho mohla vidět takto zblízka, protože masových akcí se děsím,“ svěřila se členka souboru Magdalena Štíchová. Pro její kolegyni Lenku Sedlákovou znamenal pobyt v Římě i důležitou pouť vlastním nitrem. „Byl to duchovní nářez. Cest k Bohu je hodně a je úplně jedno, kudy k němu člověk dojde. Když jsem viděla papeže, věděla jsem, že jdeme společně,“ shrnula.