Tato hranice vůbec neměla být

Vydání: 2008/1 Katolický týdeník v proměnách času, 2.1.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V noci z 20. na 21. prosince 2007 byly v rámci schengenské dohody zrušeny všechny dosavadní hranice českého státu. Zcela specifické hranice však Česko dělily od Slovenska, neboť celnice zde byly postaveny teprve před 15 lety. O čerstvých dojmech z jejich rušení hovoříme s poslancem městského zastupitelstva v Žilině Lubomírem Bechným, členem Slovenské evangelické církve a. v.

Jak vnímáte jako slovenský občan rušení hranic? Máte už nějaké čerstvé zkušenosti?

Na otevření hraničního přechodu Bratislava-Berg přišly z rakouské strany snad jen dvě nebo tři soukromé osoby. Rakušané se asi zakonzervovali ve svém blahobytu a stereotypech a bojí se jakékoli změny. Věřím, že je čas přesvědčí, že zrušení hranic bylo i v jejich prospěch.
Naproti tomu Morava byla už za společného státu regionem, který tvořil most mezi Slovenskem a Čechami. I naše rodina má moravské kořeny. 21. prosinec 2007 je proto po 17. listopadu 1989 nejkrásnějším dnem v mém životě.

Jaké to bylo na přechodu v Klokočově? To se asi nedá s atmosférou v Bergu srovnávat...
Přišlo tam mnoho obyvatel ze slovenské i české strany, zpívali jsme společné písně. Tato hranice tu vůbec neměla být, nebyla to vůle většiny obyvatel.

A nemají lidé z otevření hranic přece nějaké obavy?
Nemají. Pokud mají obavy, tak je to spíše ze společné měny euro, kterou by mělo Slovensko přijmout zřejmě již v roce 2009. Lidé se bojí celkového zdražování a zchudnutí.

Slovensko má ještě ukrajinskou hranici...
Pro obyvatele Ukrajiny se radikálně zpřísňuje režim, její občané budou platit za vízum 50 euro, což je pro ně horentní suma. Evropa nám nedovolila ani malý pohraniční styk. Nezbývá než doufat, že díky nové prozápadní vládě premiérky Timošenkové bude i Ukrajina časem přijata do EU.

Mělo osamostatnění Slovenska před 15 lety také nějaký pozitivní význam?
I když jsem stoupencem úzkých vztahů s Čechy, musím uznat, že těch 15 let samostatnosti pomohlo Slovákům demokraticky vyzrát. Tak například u nás v Žilině se v posledních volbách podařilo překvapivě porazit nacionalistu Jána Slotu. Ale platí to i na celonárodní úrovni. Máme-li se srovnávat s Čechy, tak v dílčích záležitostech jsme na tom dokonce lépe než oni – zavedli jsme již důchodovou reformu, přímou volbu prezidenta atp.

Máme podle vás tyto sjednocovací trendy jako křesťané vítat?
Určitě ano, i když Evropská unie – podobně jako církev – není a nebude jednolitá. Spolupracovat je však třeba tam, kde to jde. Ostatně svou první ekumenickou Bibli jsem si koupil v římskokatolickém kostele v jedné moravské vesnici (Slováci vydali ekumenický překlad až letos – pozn. red.). Jako křesťané různých vyznání i jako občané máme k sobě blíž než dříve. Před Boží tvář však budeme muset stejně předstoupit každý zvlášť, na tom se nic nemění.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 19. – 25. února 2019

Oslavy věrozvěstů napříč Evropou

Mezinárodní sympozium v Čenstochové zahájilo jubilejní rok s připomínkou 1 150 let od smrti sv. Cyrila.

celý článek


Teologické fakulty lákají ke studiu

Začátek roku je pro maturující studenty také časem výběru vysoké školy. O jejich zájem s ostatními obory soupeří i teologické fakulty.

celý článek


Jako když přeskočí jiskra

„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé…

celý článek


Manželství a spory: ruku v ruce

Prakticky všichni, kdo žijí blízký a intenzivní vztah v manželství, jistě potvrdí, že k němu konflikty patří.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay