Vydání: 2007/51 Vánoční dvojčíslo, 18.12.2007, Autor: Martin T. Zikmund

Vánoce se slaví i v Japonsku. Ačkoliv křesťanství v této zemi prim rozhodně nehraje, přesto narazit tu na anglosaskou vánoční atmosféru není vůbec nic zvláštního. Do země ale masové rozšíření oslav Vánoc nepřineslo křesťanství, nýbrž konzumní styl života. A to už před půlstoletím. V zemi vycházejícího slunce prožil Vánoce téměř čtyřicetkrát český jezuita P. Ludvík Armbruster, současný děkan Katolické teologické fakulty UK.

„Vánoce začaly v Japonsku popularizovat před padesáti lety obchodní řetězce, aniž by lidé rozuměli jejich vnitřnímu významu,“ vzpomíná P. Ludvík Armbruster. Jak říká, někdy to bylo až komické. „Jednou se mi stalo, že jsem jel sloužit půlnoční mši, potkal jsem na ulici před kostelem opilého muže, který volal: Tak oni ti křesťané mají také Vánoce! Teprve postupem času se mezi Japonci rozkřiklo, co ty Vánoce vlastně jsou,“ usmívá se P. Ambruster. Podle jeho slov to však vůbec neznamená, že by lidé v této zemi přijímali křesťanství.

Vyzdobená země
Japonci se přesto do předvánočních aktivit pouští s vervou. Všude jsou vánoční stromky a panuje slavnostní nálada, k vidění je Santa Claus, znějí vánoční koledy. „Obvykle to však jsou jen dekorace,“ konstatuje P. Armbruster.
„Zatímco v USA se začíná vánoční výzdoba objevovat kolem svátku díkůvzdání (čtvrtý čtvrtek v listopadu), v Japonsku jsou k vidění už od poloviny října,“ vzkazuje čtenářům KT americký benediktin P. Cyril Gordon, který v Japonsku žije už druhým rokem. Podle jeho názoru Japonci spojují světelnou výzdobu halloweenu a Vánoc. Ačkoli v Japonsku je méně než jedno procento křesťanů, celou zemi rozsvítí světýlka. „Ze Spojených států jsem se vrátil v polovině prosince a udivilo mě to množství vánočně vyzdobených stromů,“ říká benediktin, který si své řeholní jméno zvolil s ohledem na svůj český původ.

Hlavní japonský svátek je nový rok
P. Gordon loni strávil v Japonsku také své první Vánoce: „Sloužil jsem anglickou mši ve městě Kofu mezi Filipínci, kteří přišli do Japonska za prací. Po půlnoční mši svaté už vlaky nejezdily, a tak jsem strávil noc v hotelu.“ Pro Japonce jsou totiž vánoční svátky pracovními dny, volno tu mají až na Nový rok, a to první tři dny v roce, kdy nastává čas pro rodinu a kdy si tu lidé také vyměňují dárky.

---

Ze 125 milionů obyvatel Japonska se ke katolicismu hlásí jen asi milion lidí, z čehož polovina jsou cizinci žijící zde natrvalo, zejména Filipínci. Území je rozděleno do 16 diecézí, ve kterých působí 1 500 kněží, z nichž dvě třetiny jsou Japonci, stejné národnosti jsou i všichni biskupové. Každý rok je pokřtěno kolem sedmi tisíc lidí, polovinu z nich tvoří dospělí.
(red)

Katolická církev přišla do Japonska v roce 1549 spolu s jezuitským misionářem Františkem Xaverským. O téměř padesát let později tu však propuklo jedno z nejkrutějších pronásledování křesťanů v novověku. Trvalo s krátkými přestávkami až do roku 1889, kdy první ústava japonského císařství zajistila křesťanům náboženskou svobodu.
(RaVat)