Soška je pouhým prostředníkem mezi člověkem a Bohem

Vydání: 2008/46 Mladí včera a dnes... ve světle 17. listopadu 1989, 11.11.2008, Autor: Gabriela Plačková

Pražské Jezulátko patří k nejuctívanějším soškám Dítěte – Ježíše. Přicházejí se mu poklonit věřící ze zemí celého světa. Proč a čím získalo takový věhlas? Jaká je jeho umělecká hodnota a jaký smysl může mít pro dnešního člověka tento kult? O tom jsme hovořili s historikem umění Janem Roytem.

Pražské Jezulátko je známé a uctívané po celém světě. Čím se proslavilo?

Pražské Jezulátko je soškou, která nabývala na významu v kontextu historických událostí. Zaprvé si musíme uvědomit, že Čechy byly až do Obnoveného zřízení zemského (1627) z velké části nekatolické. Úcta ke svatým, ale také k milostným obrazům byla potlačena. Někdy na konci 16. století dochází v katolické církvi k obnovení této tradice a kult Pražského Jezulátka se začíná rozvíjet právě v této době.

Ovlivnila věhlas této sošky ještě nějaká další okolnost?
Dar paní Polyxeny karmelitskému klášteru spadá právě do kritických let průběhu třicetileté války. Ta měla pro Pražské Jezulátko také důležité důsledky. Soška byla totiž za války poškozena a klášter výrazně zchudl. Jezulátko bylo po skončení války nošeno v prosebných průvodech, aby přinášelo klášteru prostředky na jeho obnovu.

A rozšíření úcty k Jezulátku v zahraničí?
K němu přispěla zejména misijní činnost karmelitánů, kteří kult Jezulátka šířili po celé 18., 19. i 20. století. Téměř každý karmelitánský klášter měl sošku Jezulátka. Velmi hojně je tento kult rozšířen například na Filipínách. Proslulost Pražského Jezulátka je jak v evropském prostředí, tak v podstatě po celém světě obrovská.

Za Pražským Jezulátkem skutečně přijíždějí davy poutníků z Filipín, Španělska, ale také Jižní Ameriky či Koreje. Ovšem Češi jakoby k němu byli vlažní. Bylo tomu tak vždy?
Myslím si, že Jezulátko mělo v našem národě velkou úctu, zejména pak mezi šlechtici. Dokonce mělo svoji letní rezidenci, ale také poustevnu a dokonce obdrželo i statek. Úcta k němu tedy byla veliká. Koneckonců o tom svědčí spousta děkovných tabulek a votivních darů. Naopak, myslím si, že jde o jeden z mála živých kultů, který navzdory dnešní době stále trvá.

Byla tato pražská soška jediným Jezulátkem v Čechách?
Předpokládáme, že zde byla ve středověku uctívána i nějaká další. Víme, že kult uctívání Jezulátka se obecně šířil ve 14. století, a to zejména v ženských klášterech. Jezulátko bylo součástí širšího kultu. Například řádové sestry z Mariensternu v Lužici (tehdy byla součástí Českého království) měly úctu k Panně Marii těhotné. O Vánocích se u sochy Panny Marie otevřela dvířka v břiše a vyňalo se z něj Jezulátko, které pak uložily do kolébky. O dalších Jezulátkách v Čechách není příliš mnoho zpráv. Pražské Jezulátko je u nás asi skutečně jednou z prvních sošek tohoto druhu.

Původ Pražského Jezulátka se datuje do 16. století. Ve světě se ale pravděpodobně zachovala i nějaká starší...
Nejstarší Jezulátka máme v Německu, a to z první poloviny 14. století. Vyřezávala se ze dřeva a bývaly to nahé postavičky, které se ale již ve středověku oblékaly. Pražské Jezulátko je výjimečné tím, že je vyrobeno z vosku. Voskové sošky jsou velmi vzácné, protože jde o materiál, který časem podléhá zkáze. Když ministerstvo kultury hledalo restaurátora, který by si s opravou sošky poradil, byl to problém.

Dá se říci, jaké postavení má Pražské Jezulátko mezi Jezulátky, která jsou ve světě uctívána?
Z hlediska umělecko-historického jde o objekt velmi vzácný, dokládající určitou formu kultury ve Španělsku. Nejvíce uctívaným Jezulátkem je takzvané italské Bambino, které je umístěné v chrámu Santa Maria Aracoeli na Capitolu v Římě. Naše Pražské Jezulátko se řadí hned za něj, a patří tak mezi nejuctívanější Jezulátka na celém světě.

Existuje mnoho způsobů zpodobnění Krista. Proč právě soška Ježíše jako malého dítěte podle vás lidi přitahuje?
Jde o tajemství Dítěte – Boha. Je v něm zahrnuto zázračné početí z Ducha Svatého a božství v Dítěti.

Možná má mnohý dnešní věřící člověk zábrany uctívat sošku a modlit se před ní. Ptá se po smyslu takového počínání...
Je důležité si uvědomit, že nejde o klanění a uctívání sošky, ale o klanění a uctívání Ježíše – tedy toho, koho soška zpodobňuje. Soška je pouhým prostředníkem.

Dnes se prodává mnoho různých kopií sošky Pražského Jezulátka. Nehrozí, že se tím tento kult rozmělní?
Naopak. Oficiální kopie nejsou obyčejnými napodobeninami, ale kopiemi devočními (určenými k uctívání) – mohou být dotýkané spolu s originálem, což kult posiluje. Sacrum (posvátné) se totiž šíří z originálu i na tyto kopie. Nemůžeme mezi ně ale počítat různé hrozné napodobeniny Pražského Jezulátka, kterých po Praze v obchodech vídáme spoustu.

Zmínil jste dotýkání kopií. Jaký je vlastně jeho smysl?
Dotýkání je obřad, při němž se ono sacrum přenáší dotknutím z originálu na kopii. Dokonce jsou k dotýkané sošce vydávána potvrzení, kdy byla dotýkána.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay