Slováci postavili Islanďanům roubený kostel

Vydání: 2017/29 Loučení v Kolíně nad Rýnem, 18.7.2017, Autor: Alena Scheinostová

Neobvyklou pozornost poskytli Slováci z Hriňové farnosti v Reydarfjördu na Islandu: postavili pro ně nový roubený kostel, a to ze dřeva, které vyrostlo v lesích na Zvolensku.


Slovenský biskup Tencer s farníky před novým islandským kostelem. Snímek archiv P. Davida Tencera

Novou stavbu posvětil 18. června reykjavický biskup David Bartimej Tencer a dedikoval ji svatému islandskému biskupu z 12. století Thorlakovi. Kostel má tvar františkánského kříže, je vysoký 12 metrů a na Islandu je unikátem: dřevo je totiž na kamenitém ostrově nesmírně vzácné. Slováci proto kostel postavili nejprve v Hriňové, následně jej rozebrali, převezli na skandinávský ostrov a „jako stavebnici“, jak s obdivem referuje místní list Iceland Monitor, jej opět složili. „Jinak bychom sem museli dovézt surové dřevo a také odborníky, protože Islanďané neumějí se dřevem zacházet. Takovýto dům nebo kostel nenajdete na Islandu ani jeden,“ vysvětlil biskup Tencer slovenské tiskové agentuře TASR. Už nyní, jen několik týdnů po svém posvěcení, tak patří kostel sv. Thorlaka k místním turistickým atrakcím.

Vazba mezi Hriňovou a Reydarfjördem není náhodná. Právě v Hriňové založil David Tencer roku 1996 kapucínský klášter. Sám totiž pochází z Nové Baně v banskobystrické diecézi a od roku 1990 je členem kapucínského řádu. V Reydarfjördu působil jako misionář předtím, než jej papež František roku 2015 jmenoval biskupem. „Když jsem tam začínal, bohoslužby bývaly u někoho doma, třeba v obýváku. Když byla komunita už větší, sloužil jsem i ve zpracovatelně ryb, v budově Červeného kříže nebo v evangelických kostelech,“ vzpomněl biskup Tencer pro slovenský magazín Postoj.

Farnost, kterou spravují slovenští kapucíni, později koupila dům a v něm bratři zařídili kapli. Nový kostel stojí v sousedství tohoto domu. „Katolická komunita zde není příliš velká a v tom je její kouzlo,“ dodal biskup, který prý zná většinu svých diecézanů osobně.

Jeho diecéze je na ostrově jediná, katolíků je zde jen asi 13 tisíc, tedy 3,7 %. Většinové vyznání je na Islandu počínaje reformací luteránské a až do počátku 20. století se Islanďané podle zákona ani nesměli katolíky stávat. Ke katolické církvi se nicméně hlásily takové osobnosti islandských dějin, jako byli autor dětských knih a jezuita Jón Sveinsson známý jako Nonni (1857–1944) či romanopisec, básník a překladatel, nobelista Halldór Laxness (1902–1998).

(sch)

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay