Vydání: 2008/13 Jsem starý, nemůžu najít práci, 25.3.2008, Autor: Václav Štaud

Když vytočíte telefonní číslo vyšehradské kapituly, ozve se laskavý ženský hlas. To s vámi hovoří sestra Milada Rosová, představená pražského kláštera Kongregace sester Matky Božího milosrdenství. Tady je ale v roli sekretářky a spojovatelky. „Musíme být z něčeho živy,“ říká téměř omluvně. „Naše kongregace je založena na šíření úcty k Božímu milosrdenství, na modlitbě a také na usilovné poctivé práci jednotlivých sester. Jsme zde, abychom sloužily,“ dodává sestra Milada.

Sestry Matky Božího milosrdenství z Polska získaly s českým prostředím první zkušenost už v 70. letech minulého století. Bylo to v Římě, kde na dvě desetiletí vystřídaly sestry boromejky ve vedení domácnosti české koleje Nepomucenum.
Do České republiky přišly v roce 1994 na pozvání biskupa Karla Otčenáška. Pracovaly nejdříve v Ronově nad Doubravou, na biskupství v Hradci Králové, až definitivně zakotvily ve Dvoře Králové, kde dnes mají vlastní řeholní dům. Tři sestry zde pracují jako katechetky a pastorační asistentky.

Sdružení faustinum formuje své členy
„Přišlo nás z Polska nejdříve osm, z toho šest české národnosti. Já sama jsem tehdy byla v kongregaci jako postulantka a zakrátko jsem odjela do Krakova na dvouletý noviciát,“ vypráví sestra Milada a vysvětluje: „Pro neznalé je asi třeba dodat, že po noviciátu následuje ještě pětileté přípravné období – juniorát. A pak teprve věčné sliby. Každá kandidátka má tedy dostatek času poznat opravdovost svého povolání. Žádné náhodné poblouznění tu nemůže hrát roli.“
V roce 2004 pozval sestry Matky Božího milosrdenství do své arcidiecéze také kardinál Miloslav Vlk, aby působily na Vyšehradě. Sestry tam pomáhají v pastoraci a jako sakristiánky ve vyšehradské bazilice, působí v charitním projektu Magdala a ve volném čase zvelebují zahradu. Sestra Milada po svém druhém návratu domů pracuje v kanceláři kapituly. Kromě povinností představené má ještě za úkol pečovat o členy a dobrovolníky sdružení Faustinum v České republice. „Zatím jich není mnoho, ale svoji čtyřletou formaci berou všichni velmi vážně,“ chválí je sestra Milada. Její povinností je zúčastnit se schůzek sdružení a zabezpečovat studijní materiály. Většinou jsou již v češtině, ale ani překladům se sestra Milada nebrání.
V klášteře na Vyšehradě pořádají sestry také pravidelná duchovní cvičení pro mladá děvčata a stejně jako všechny členky kongregace mají povinnost šířit úctu k Božímu milosrdenství. V úzké spolupráci se sestrami ve Dvoře Králové tak navštěvují skupiny ctitelů Milosrdného Pána Ježíše, šíří propagační materiály a obrázky, učí věřící modlitbu Korunky k Božímu milosrdenství a další pobožnosti. Po dohodě s duchovním správcem přijíždějí do farností, aby také předvedly komponované umělecké pásmo o Božím milosrdenství, vedly křížovou cestu nebo jinou rozjímavou pobožnost, zazpívaly s kytarou.

S důrazem na jednoduchost a hloubku
Sestry Matky Božího milosrdenství rády chodí mezi mladé lidi. V loňském roce se úspěšně zapojily na táborském setkání, jezdí i mezi františkánskou mládež na Cvilín. „S každým dnem a s každým novým povoláním se rozšiřují možnosti působení v duchu Božího milosrdenství,“ uvádí sestra Milada. „Nechceme však přehnaným horlením věřící odrazovat. Snažíme se hlavně jednotlivé formy úcty koordinovat, klást důraz na jednoduchost a hloubku. Propagace Božího milosrdenství je ve srovnání s jinou reklamou minimální. A přesto vidíme, jak se tato úcta šíří přímo lavinovitě. U nás jako v celém světě. Pán Ježíš sám nejlépe ví, co dnešní nemocný svět potřebuje,“ dodává s úsměvem sestra Milada.

---

Farnosti, společenství i jednotliví zájemci o zapojení do některé z forem úcty k Božímu milosrdenství najdou informace na webových adresách: www.kmbm.cz www.apostol.cz

---