Rusko: tři zpěvačky "ohrožují" víru i stát

Vydání: 2012/32 Vzpomínky na "generála bez vojska", 11.8.2012, Autor: Martin T. Zikmund

„Nezačínej si jen s cárem, to já pořád říkám, že to se svou opozicí nepřivedeš nikam,“ varovala vzdorného Peruna jeho žena Perunice v Havlíčkově satirické skladbě Křest svatého Vladimíra. Ani s dnešní hlavou Ruska Vladmírem Putinem si není radno začínat, jak poznaly na vlastní kůži tři členky výstřední punkové skupiny Pussy Riot, kterým za protiputinovskou „modlitbu“ v kostele hrozí až sedmileté vězení.

V západních zemích by se případ výtržnictví řešil pokutou či krátkým zadržením, v Rusku nikoli. Naděžda Tolokonnikovová (22), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (29) vtrhly letos v únoru s barevnými kuklami do chrámu Krista Spasitele na moskevském Rudém náměstí s popěvkem: „Bohorodičko, vyžeň Putina,“ a tím bezděky vyvolaly jeden z největších soudních procesů novodobého Ruska. Jejich údajné „zběsilé řádění“ či „zuřivý tanec“ je obžalobou klasifikován jako útok na samou podstatu ruského státu a pravoslavného náboženství. „Skupina obžalovaných je jen viditelnou špičkou ledovce extremistů, kteří se snaží zbořit tisícileté základy ruské pravoslavné církve, vyprovokovat její nový rozkol a oklamat věřící tak, aby je mohli vést nikoli k Hospodinu, ale k Satanovi. Za tím vším stojí opravdoví nepřátelé našeho státu a pravoslaví…“ nechal se slyšet Michail Kuzněcov, obhájce údajně šokovaného hlídače z chrámu Krista Spasitele, jemuž prý hrozí doživotní zdravotní následky.

S ROUHAČI ZA MŘÍŽE…

Podobně se vyjádřil i vlivný ruský pravoslavný duchovní Alexandr Šargunov: „Je naší povinností nazvat zločin pravým jménem. V zemi, kde jsme zažili hrozný propad duchovních hodnot, je nemožné ospravedlňovat tyto kriminálníky a dovolit jim vyhnout se odpovědnosti a propagovat tyto rouhačské činy pod ochranou zákona.“ Podle něj by to znamenalo vnucovat Rusům státní satanismus namísto někdejšího komunistického státního ateismu. „Extremismus a satanismus jsou naši společní nepřátelé a ohrožují celou civilizaci,“ dodal.

„Udělaly jsme etickou chybu, že jsme punkovou modlitbu přenesly do chrámu,“ doznala obviněná Naděžda Tolokonnikovová, která uvedla, že jejich akce neměla s náboženstvím nic společného, ale byla motivována vysloveně politicky. Zatím není Pussy Riot tato omluva nic platná. Proces je uzavřený, ty tři jsou za mřížemi, či spíše v „kleci“, dokonce i v soudní síni, nemůžou se dostatečně najíst ani vyspat, dvě z nich mají doma malé děti, ale soud jim i tak několikrát prodloužil pobyt ve vazbě. „Je to mučení,“ posteskla si Marija Aljochinová.

…ANEBO DO PRAHY

Probíhající soudní proces s Pussy Riot bývá přirovnáván k procesu s pražskou rockovou kapelou Plastic People v 70. letech v Československu, který se stal poslední kapkou ke vzniku Charty 77. Tehdejší solidaritu se dnes Plastici snaží splácet jiným: již v květnu uspořádali na podporu Pussy Riot benefiční koncert. Snad i kvůli vlně protestů na Západě i konkrétně v Česku by někteří v Rusku celou záležitost nejraději vyřešili vyhoštěním zpěvaček. „Ať si tam, v Bruselu či Praze, lkají nad nedostatkem duchovní svobody a pějí své songy v katolických a protestantských chrámech,“ napsal Leonid Simonovič-Nikšič v listu Zavtra.

VELKORYSÝ PANOVNÍK?

Tlak ze Západu se nejspíš ukáže jako rozhodující – na sklonku minulého týdne totiž Vladimír Putin poprvé přišel s velkorysejším postojem. I když na protestu třech zpěvaček nadále nevidí nic dobrého, přesto se vyjádřil, že „by za to neměly být souzeny tak přísně“. Učinil tak bezprostředně před svou cestou do Londýna na olympijské hry.

K pravoslaví se hlásí na dvě třetiny Rusů. Ačkoli se počet obyvatel Ruska, kteří si přejí pro Pussy Riot odnětí svobody od dvou do sedmi let, zmenšil z dubnových 46 % na červencových 33 %, jak uvádí ruské nezávislé sociologické centrum Levada, jen 5 % Rusů by punkerky propustilo bez jakéhokoli trestu.


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay