Rozsvítilo se tu poprvé před 20 lety

Vydání: 2009/51 Vánoce, 15.12.2009, Autor: Václav Štaud

V sobotu 12. prosince brněnští skauti jako každoročně převzali ve Vídni plamínek Betlémského světla, aby jej ve své vlasti už podvacáté rozdávali lidem dobré vůle. Delegaci ve Vídni opět vedl předseda Jihomoravské krajské rady Junáka Jan Svoboda, který stál u zrodu této novodobé tradice. Jako ocenění mnohaleté služby převzal před dvěma roky z rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho medaili svatých Petra a Pavla. Zeptali jsme se ho na méně známé věci kolem přinášení Betlémského světla.

Kdy a jak vlastně tato tradice vznikla?

V roce 1986 přišla s nápadem rakouská rozhlasová stanice OFR. Jednalo se o charitativní akci na potřeby nevidomých pod názvem Licht ins Dunkel – Světlo ve tmě. Rakouští skauti se připojili až po dvou letech, kdy začali s roznášením světla mezi širší veřejností. Ani v roce 1989, když se světlo poprvé dostalo k nám, nešlo ještě o masově rozšířenou akci. Tehdy se několik členů českého exilového skauta ve Vídni rozhodlo tímto způsobem podpořit naši Sametovou revoluci. Když v prosinci 1989 přijeli s plamínkem do Prahy, zanesli jej slavnostně na Václavské náměstí k soše svatého Václava, kde představoval další ze symbolů nově získané svobody.

A jak se k Betlémskému světlu dostali právě skauti z brněnského střediska Řehoře Mendela?

O této možnosti jsme se dozvěděli ve Vídni v létě roku 1990 na mezinárodním skautském setkání jamboree. Myšlenka nás zaujala a rozhodli jsme se ji realizovat jako junácký výchovný prostředek – přinášet druhým něco krásného a povzbuzujícího. Nejdříve jsme plamínek přebírali od Rakušanů na hranicích, v roce 1993 jsme si pro něj poprvé jeli až do Vídně. K této radostné povinnosti se od té doby stále hlásíme. Vzpomínám, že v roce 1993 byly předání přítomny jen čtyři zahraniční skautské delegace – kromě nás Slováci, Poláci a Maďaři. Dnes už je z toho záležitost třiceti evropských zemí, USA a Mexika. Vlastní předání světla, nyní už nazývaného Friedens Licht aus Bethlehem, se pak uskutečňuje při ekumenické bohoslužbě střídavě v některém z vídeňských křesťanských kostelů.

A jak organizujete rozvoz Betlémského světla v naší vlasti?

Hned poprvé, tedy před dvaceti lety, jsme přepravu do velké části republiky prováděli prostřednictvím páteřní sítě Českých drah. Jejich představitelům i všem prostým železničářům patří naše poděkování za každoroční ochotu a vstřícnost. Z původních sedmi tratí se naše síť postupně rozrostla na šestnáct rychlíků a spěšných vlaků. Z nich pak regionální zájemci přebírají světlo do osobních vlaků, aby plamínek rozvezli na všechna místa. Počet tratí, kudy vánoční poselství pokoje a služby druhým putuje, se stále rozšiřuje.

Katolická církev vaši aktivitu rychle přijala…

Pro skauty je ctí, že mohou světlo z místa Ježíšova narození přinést nejdříve svým biskupům. S otevřenou náručí nás nicméně přijímají i všechny farnosti. Mnoho z nich se začalo na distribuci světla podílet zejména tam, kde skautský oddíl chybí. Krásu myšlenky pochopila i řada radnic, jen málo je těch, kdo s pomocí váhají. Mnoho pomocníků vůbec neznáme. Naši členové někdy vyprávějí dojemné příběhy lidí přicházejících s lucernami do železničních stanic, aby plamínek z Betléma nesli dál, svým sousedům a známým. Nelze ale všechno podchytit, dobrými skutky se většina lidí nechlubí.

Je tedy všechno ideální?

Určitě ne, stále máme co zlepšovat. Především dotáhnout cestu světla nejen do kostelní či radniční předsíně nebo ke hřbitovnímu kříži, nýbrž až do domů těch, kteří nemohou sami přijít. Chce to více služby i mediální osvěty. V některých skautských klubovnách a farnostech ale už zřídili předvánoční schránky na žádosti o přinesení Betlémského světla…

Kde získá nový zájemce pokyny k roznášení Betlémského světla?

Pokud na nejbližším nádraží nenajde plakát upřesňující čas, kdy tam skauti nebo jejich spolupracovníci s kahanem dorazí, určitě pomohou internetové stránky www. betlemskesvetlo.cz. Příjemce chci ještě upozornit, že Betlémské světlo je při vší úctě otevřeným ohněm, který je třeba zabezpečit nehořlavou podložkou a pevnou, nejlépe skleněnou ochranou. Lehkomyslnost může vánoční radost rychle změnit ve zbytečný zármutek.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay