Rebelové v Africe napadají misie

Vydání: 2013/15 Nadace Renovabis pomáhá už 20 let, 10.4.2013, Autor: Alena Scheinostová

Mezi prvními, kdo vydal zprávu o násilnostech a bezpráví, jimž jsou na obsazených územích vystaveny právě církevní subjekty, byl biskup z Bangassou Juan José Aguirre. „Na seznamu nežádoucích osob jsem první na řadě,“ oznámil prostřednictvím vatikánské tiskové agentury Fides. Znepokojivá zpráva o cílených likvidacích křesťanských duchovních se naštěstí zatím nepotvrzuje, přesto zůstává situace na mnoha místech vážná.

Rebelové sdružení v organizaci Séléka (Svazek), z nichž mnozí jsou stoupenci radikálního islámu, zahájili tažení napříč zemí loni v polovině prosince. Navzdory příměří uzavřenému v lednu v gabunském Libreville obsadili rebelové několik měst, včetně Bangassou, kde zničili klášter františkánek, budovu semináře či církevní školu. Po násilném dobytí hlavního města Bangui 24. března, kdy byla též vyloupena zdejší katedrála, uprchl prezident François Bozizé do sousedního Kamerunu a jeho post zaujal vůdce Séléky Michel Djotodia. Ten obratem jmenoval novou vládu. Jelikož ho ale sousední země odmítly uznat za prezidenta, není zatím jasné, zda povede zemi až do řádných demokratických voleb v roce 2016 nebo své místo záhy uvolní prozatímnímu vůdci zvolenému tzv. Národní radou pro přechodné období.

HLAVNÍ MĚSTO OHNISKEM BOJŮ

Oficiální zprávy sice hovoří o postupném zklidňování poměrů, informátoři přímo z místa však vidí situaci odlišně. „Ve hlavním městě Bangui je to katastrofa – rebelové, falešní rebelové i kriminálníci využili situace k všem možným loupežím. Napadáni jsou jak jednotlivci, tak firmy, nevládní organizace, Červený kříž, agentury OSN, farnosti, kláštery, školy, nemocnice, rozhlas,“ líčí P. Aurelio Gazerra, karmelitánský misionář ve městě Bozoum. Zdejší misie zůstala zatím ušetřena, na rozdíl od sousední misijní stanice v Baoro, kde si násilníci vynutili peníze a automobil a vyprázdnili čerpací stanici.

„Zbylí vládní vojáci před Sélékou hromadně utíkají. Se zbraní v ruce pak sami rabují, aby měli auta, motocykly a vše potřebné k útěku,“ přidává český misionář P. Vojtěch Kohut OCD, působící na misii ve městě Bouaru. O přepadeních misií a řeholních domů je slyšet denně, a to navzdory tomu, že Séléka vyzvala k obnově běžného života země a další výzvu ke zklidnění poměrů vydal i biskup Aguirre. „V městečku Niem se Séléka vrátila na tamní misijní stanici a žádala peníze. Rebelové dokonce prošli celý dům a vstoupili do cel i sestrám, které pracují v našem malém semináři v Yolé a do Niem se uchýlily v domnění, že tam budou v klidu a bezpečí,“ říká P. Vojtěch Kohut. „U nás v Bouaru zase už poněkolikáté ‚navštívili‘ kapucíny a došlo i na ostřejší konfrontaci, při níž byli tamní bratři málem svázáni, než se jim podařilo rebely vystrnadit s menším obnosem peněz.“

Podle P. Kohuta jsou misie a farnosti pro násilníky snadnými cíli, ačkoli oběťmi rabování se stávají například i obchodní společnosti. „Předně jsme skoro jediní, kdo něco vlastní. A potom neklademe odpor. Ale svou roli hraje jistě i fakt, že většina povstalců jsou muslimové,“ uvažuje karmelitán.

Navzdory ujišťování Djotodii, že jako muslim „nepřišel jen kvůli muslimům, nýbrž kvůli všem“, tedy i kvůli křesťanům, kterých žije ve 4,5 milionové zemi přes dva miliony, není podle P. Kohuta jasné, jaká je jejich situace. Zda jde při útocích na církevní subjekty jen o pragmaticky vedené incidenty, nebo o počátek pravidelné šikany křesťanů. Pro tu horší variantu mluví i vazba Michela Djotodii na promuslimský establishment v sousedním Čadu, odkud pochází řada jeho bojovníků.

Praktické zkušenosti lidí znalých místních poměrů však vyznívají nadějněji: „Když rebelové v jedné z karmelitánských misií ukradli auto, sami muslimští sousedé se zasadili o jeho vrácení,“ tvrdí Ludmila Böhmová z české obecně prospěšné společnosti SIRIRI, která v SAR s karmelitány dlouhodobě spolupracuje. „Tím autem totiž misionáři vozí k lékaři právě tak křesťanské jako muslimské děti. Lidé se tu navzájem natolik potřebují, že zkrátka musejí držet pospolu,“ doufá Böhmová.

Odlehlejší oblasti země tedy už snad mohou vyhlížet návrat klidnějších poměrů. Třeba v Bozoumi v těchto dnech neoperují žádní příslušníci Séléky a misionáři mohli znovuotevřít zdejší školy i sirotčinec. Kdy dozní střelba i ve velkých městech, je však stále otázkou.

Přímé svědectví z dobytého Bangui čtěte v souvisejících článcích.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Související články

Diskuse

Seléka tj. Svazek jinak taky Fasces Pedol 12.4.2013 22:45
Seléla tj. Svazek jink Pedol 12.4.2013 22:38

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay