Putin: Krym je náš Jeruzalém

Vydání: 2014/50 Náboženští vůdci odmítají otroctví, 9.12.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Ruský prezident Vladimir Putin „nadzvedl“ Ukrajince, když ve své promluvě k národu zdůvodnil ruský zábor Krymu náboženskými důvody.
 
 
Boje o nezávislost Ukrajiny si vybírají svou daň. Saša přišel na východě o obě nohy, léčil se v nemocnici v Kyjevě. Snímek Eugen Kukla
 
„Pro Rusko má Krym, stará Korsuň, Chersonés či Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam, stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu,“ prohlásil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin v poselství „národu“, tj. Federálnímu shromáždění Ruské federace.
 
„Je to neohrabaný pokus vytvořit nový mýtus,“ kritizoval Putina sekretář řeckokatolické biskupské synody Bogdan Dziurach. „Žádný falešný historický ani náboženský argument nemůže před očima světa ospravedlnit násilím prosazenou krádež ukrajinského území,“ zdůraznil. Podle něj v ruských dějinách nepředstavovalo Jeruzalém krymské město Chersonés, kde sv. Vladimír v roce 988 přijal křest, nýbrž Kyjev, kde byla již v první polovině 10. století založena první diecéze.
 
Také ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu vyjádřila nesouhlas s náboženským zdůvodněním anexe Krymu. „Putinova logika nemůže být akceptována, protože z ní vyplývají nebezpečné důsledky,“ nechal se slyšet Sergej Bortnyk z církevního ústředí v Kyjevě. Podle této logiky by Bortnykovými slovy totiž musel ruský prezident anektovat i turecký Istanbul, neboť tam byla pokřtěna Vladimírova babička.
 
ZKLAMÁNÍ ZE ZÁPADU?
 
V rámci připomínky prvního výročí masových demonstrací na kyjevském Majdanu proti prezidentu Janukovyčovi vyjádřil své zklamání z postoje Západu řeckokatolický kyjevsko-haličský arcibiskup Svjatoslav Ševčuk: „Události, jež následovaly, ukázaly, že naši spojenci nemají odvahu vést jednání, která by garantovala územní celistvost Ukrajiny. Prokázalo se, že jediný spojenec ukrajinského lidu, který nekolísá, je Pán Bůh.“
 
Rok staré události na náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu, nejsou ale jediné výročí, které si Ukrajina připomíná. Tento týden proběhnou v Kyjevě církevní oslavy čtvrtstoletí od znovuustavení řeckokatolické církve, která byla v letech 1946–1989 v Sovětském svazu oficiálně zakázaná. Jako papežský legát se jich účastní vídeňský kardinál Christoph Schönborn. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 10. – 16. prosince 2019

Adventní trh, místo setkání

Adventní období je nejen ve větších městech spojeno s adventními či vánočními trhy. Nejsou zdaleka jen místem nákupu dárků, ale nabízejí prostor k setkání s lidmi…

celý článek


Církev investuje i opravuje

Majetek, který církev získala v restitucích a nevyužije ho, už takřka celý prodala. Většinu z toho, co nyní vlastní, chce využít ke své činnosti – ať už přímo…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek


Po stopách P. Josefa Toufara

O třetí adventní neděli uběhne 70 let od tzv. číhošťského zázraku, který se udál 11. prosince 1949 a je neodmyslitelně spojen s osudem P. Josefa Toufara. Při této příležitosti…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay