Pontifik v europarlamentu mluvil o naději

Vydání: 2014/49 Papež v Turecku vybídl ke sjednocení, 2.12.2014, Autor: Alena Scheinostová

„Byl to skvělý den,“ shrnul své dojmy z vystoupení papeže Františka před poslanci Evropského parlamentu předseda lidoveckého klubu Manfred Weber. Hlavu katolické církve europarlament hostil po dlouhých šestadvaceti letech.
 
 
Papež se na odchodu ještě vrátil požehnat přítomným. Snímek AP/ČTK
 
Je úterý 25. listopadu a ve štrasburském sídle Evropského parlamentu (EP) na papežův příjezd čeká bezmála plný počet poslanců a tisíc novinářů – přibližně třikrát víc, než je obvyklé. Vládne nervozita, dílem z přísných bezpečnostních opatření (celé okolí europarlamentu a Rady Evropy je od rána striktně uzavřeno), dílem kvůli zkušenostem z předchozích papežských návštěv. Vystoupení Jana Pavla II. před europoslanci v roce 1988 narušil Ian Paisley, reprezentant Severního Irska, který vyskočil ze svého místa s rudým transparentem „Jan Pavel II. Antikrist“ a začal papeži přímo v sále spílat. Plánovaná návštěva jeho nástupce Benedikta XVI. v roce 2008 se nakonec ani neuskutečnila, a ač byl jako oficiální důvod uváděn papežův vysoký věk, spekulovalo se o obavách z podobně nepřátelského přijetí.
 
František přijíždí, kapela hraje Ódu na radost. Unavený výraz na pontifikově tváři střídá úsměv, ostražitost jej však neopouští ani ve chvíli, kdy už stojí v hlavním zasedacím sále a začíná svou řeč. „Z titulu svého pastýřského poslání se obracím na všechny evropské občany s poselstvím naděje a povzbuzení.“ Připomíná, že Evropská unie vznikla z přání vybudovat jednotnou Evropu, kde žijí různé národy v míru a člověk má svou nezpochybnitelnou důstojnost. „Kde je však důstojnost bez svobody přesvědčení, bez jasných pravidel? Kde je důstojnost, nemá-li člověk co jíst, chybí mu životní minimum, chybí mu práce?“
 
Františkova řeč je náhle přerušena potleskem – spontánním a silným – necelých deset minut poté, co začal mluvit. Pokračuje už pevněji, přidává gesta. Auditorium mu pozorně naslouchá. Papež varuje před přílišným individualismem, jenž odděluje člověka od jeho okolí, mluví o samotě jako jedné z „chorob dnešní Evropy“. „Zdá se, že velké ideály, které inspirovaly Evropu, ztratily přitažlivost před byrokratismem jejích institucí,“ míní František.
 
Takřka třičtvrtěhodinový projev je bouřlivým aplausem přerušen celkem jedenáctkrát – třeba po varování před snížením lidské bytosti na součástku v soukolí, jež se naprogramuje, opotřebuje a vyhodí, po odmítnutí nábožensky motivovaného násilí, po výzvě zodpovědně spravovat přírodní zdroje a po výrocích na obranu rodiny, solidarity či důstojnosti práce proti bezohledným ekonomickým zájmům. Vědomí křesťanských kořenů Evropy a křesťanských hodnot zaznívá v papežově podání jako nezbytný úhel, odkud je na místě připomenuté problémy nahlížet. „Vám zákonodárcům náleží úkol chránit a podporovat růst evropské identity. Proto vás povzbuzuji v úsilí, aby Evropa znovuobjevila svoji dobrou duši,“ prohlašuje František.
 
Na závěr je odměněn dlouhým potleskem vestoje. Odchází, ale je zadržen a žádán o požehnání. Rád vyhoví. „Svatý otče, jste osobností, která ukazuje směr ve velmi dezorientované době. Váš potlesk, milí poslanci, ukazuje, že papež František promluvil přímo k vašim srdcím,“ děkuje viditelně pohnutý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
 
Po Františkově odchodu – přesunul se do sídla Rady Evropy, aby i zde hovořil k přítomným – zazní též poděkování poslancům z řad levice a Zelených, kteří patřili k nejhalasnějším kritikům papežovy návštěvy, a přesto během ní zachovali dekorum. „Tady se o křesťanství pomalu nesmí mluvit,“ přibližuje posléze český lidovecký poslanec Pavel Svoboda jen s nepatrnou nadsázkou. „Minimum konkrétních poukazů ke křesťanství usnadnilo přijetí papežových slov. I tak to byl ale úžasný státnický projev – jeden z nejlepších, co tu kdy zazněly,“ hodnotí politik. Pro tento okamžik František Evropě novou naději bezesporu dal. Teď je na ní, jak s ní napříště naloží.
 
Plné znění obou Františkových projevů v češtině najdete zde a zde
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay