Pohádková Popelka a společné chválení Boha

Vydání: 2006/30 Křesťané a lenost, 24.7.2006, Autor: Radek Gális

Skoro tři tisíce návštěvníků se sjely do Českých Budějovic, kde se od středy do neděle minulého týdne konala 17. katolická charismatická konference. Kromě mší, modliteb a úvah P. Vojtěcha Kodeta, Kateřiny Lachmanové nebo vojenského kaplana Tomáše Holuba byly pro návštěvníky všech věkových kategorií připraveny také koncerty, biblické tance nebo představení Divadla Víti Marčíka.

Letošní ročník provázelo motto: Hospodine, dílo svých rukou neopouštěj (Žl 138,8). Pořadatelé se radovali z rekordní účasti, podpořené také mediálním partnerstvím Katolického týdeníku. „Lidi přitáhl i významný lektor P. Ellias Vella, který vede exercicie,“ vysvětluje organizátor P. Jan Wirth. Františkán minorita Ellias Vella přednášel na téma Ježíš ano, ale církev?, Osvobození od zlého nebo Charismata a služba. „Kromě stálých účastníků, jichž je asi polovina, sem přicházejí noví lidé,“ pokračuje P. Wirth. „Všechny spojuje očekávání, že budou spokojeni s pečlivě vybranými tématy i přednášejícími. Z mnoha ohlasů vím, že zklamáni nejsou.“

HŘÍCHY JAKO BODOVÝ SYSTÉM
S přednáškou Hříchy proti tělu Kristovu vystoupil vojenský kaplan P. Tomáš Holub. „Vnímáme hřích jako nějaké pravidlo, které jsme přestoupili. Od 1. července si uvědomuji, že chápeme hříchy podobně jako bodový systém na silnicích. Něco je nařízené, a tak obecně říkáme, že by se to mělo dodržovat. Hříchy pak bereme jako určitá přestoupení pravidel, po nichž ztrácíme body, které nám odečítá ,božský policajt‘.“ P. Holub však vysvětlil, že takové pojetí hříchu je zavádějící. „Člověka vnitřně zatěžuje, stejně jako jeho osobní vztah k Hospodinu. Osobně vidím hříchy jako balvany, které člověk sám staví mezi sebe a Hospodina. Ty pak brání nebeskému Otci, aby člověka objal. Objetí, po němž Bůh touží, protože je základním ujištěním vzájemného vztahu, tak není možné.“

DUCHOVNÍ DOVOLENÁ
Každoročním účastníkem konference je Divadlo Víti Marčíka, které hrálo Popelku a také Romea a Julii. „Vždycky je nám před diváky krásně,“ říká Marčík. „Lidi jsou nádherní, akorát je jich hodně, a pak mám výčitky, že ti vzadu neslyší.“
Řada věřících si konferenci pochvaluje jako velké povzbuzení. „Zažívám tu živou církev. Líbí se mi zdejší svoboda i to, že součástí programu jsou setkání s přáteli, sdílení a společné chválení Boha,“ říká Ludmila Křivancová z Karlových Varů.
„Lidé zdejší pobyt berou jako duchovní dovolenou,“ potvrzuje její slova P. Wirth.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay