Počet lidí bez práce roste

Vydání: 2004/18 Vstupujeme do EU, 3.9.2004, Autor: KT KT

K nezaměstnanosti se vyjádřila rada Iustitia et Pax
Předseda rady Iustitia et Pax v České republice, pražský pomocný biskup Václav Malý, zveřejnil prohlášení k problematice nezaměstnanosti v naší zemi, které přinášíme ve zkrácené verzi.


Podle údajů z pracovních úřadů se míra registrované nezaměstnanosti v České republice v uplynulých měsících vyšplhala nad úroveň 10 % a podle očekávání národohospodářských expertů je pravděpodobné, že si na výraznější pokles budeme muset nějaký čas počkat.

Není sporu o tom, že je v zájmu společnosti snížit jak počet falešných nezaměstnaných, tak počet skutečných nezaměstnaných. První skupina parazituje na skutečnosti, že státem vyplácené podpory v nezaměstnanosti mohou být zajímavou alternativou regulérního pracovního poměru. Existence druhé skupiny znamená plýtvání cenným lidským potenciálem a vytváří podhoubí pro vývoj sociálně-patologického chování s negativními dopady na osobnost postižených lidí, jejich rodiny i širší komunity, v nichž žijí. Negativní dopady jsou přitom zpravidla tím horší, čím déle nezaměstnanost trvá a čím hustší je její výskyt v určité komunitě.

NOVÁ MÍSTA
Nejméně vhodným přístupem k řešení problému nezaměstnanosti je vyplácení štědrých podpor nezaměstnaným. Vyplácení takových podpor bez dostatečné kontroly zatěžuje veřejné rozpočty, svádí ke zneužívání podpor a demotivuje nezaměstnané, aby se sami snažili najít pro sebe a své rodiny obživu. Druhým nejhorším pokusem o řešení je úsilí státu či odborů o zachování stávajících pracovních míst "za každou cenu", tj. bez ohledu na jejich rentabilitu pro podniky. Z uvedeného vyplývá, že jedinou perspektivní cestou zmírnění problému nezaměstnanosti je vytváření nových pracovních míst a jejich obsazování pracovníky, kteří se na svou novou odbornost kvalitně rekvalifikovali.

Vytváření nových pracovních míst může stát napomáhat různým způsobem, jmenovitě pak formou investičních pobídek vázaných mj. na vytvoření určitého minimálního množství nových pracovních příležitostí. Z pohledu české zkušenosti se ovšem zdá, že investoři často upřednostňují jiné regiony, než jsou ty postižené největší nezaměstnaností. Částečným řešením nechuti investorů jít do tzv. strukturálně slabých lokalit by byl dovoz pracovníků za prací: ani tato varianta však není hladce schůdná vzhledem ke komplikovanému přesídlování lidí a relativně drahé, eventuálně řídké dopravě v případech, kdy by byla možnost do práce každodenně dojíždět. A tak se běžně stává, že nová investice sice vytvoří nová pracovní místa, ale ta jsou zaplněna lidmi zaměstnanými u konkurence.

SKUTEČNÁ DISKRIMINACE
U lidí postižených nezaměstnaností je jednou z důležitých šancí, jak najít nové zaměstnání, úspěšná rekvalifikace. Stát rekvalifikační programy podporuje, i ony však mají své limity. Je obtížné si představit, jak někdo, kdo se desítky let živil těžkou fyzickou prací v podzemí, začne úspěšně konkurovat mladým prodejcům mobilních telefonů či se postaví za přepážku v bance. Nezřídka však bývá problém i na straně těch, kdo se ocitnou bez práce. Někteří lidé příliš lpí na tom, aby pokračovali v práci v oboru, na který byli zvyklí, v lokalitě, kde celý život žili, za peníze, na které si zvykli.

Na rozdíl od nezaměstnaných, kteří by nezaměstnaní být nemuseli, jen kdyby přiměřeně slevili ze svých nároků, existují skupiny nezaměstnaných, kteří diskriminací skutečně trpí a jejichž právo na práci je podle našeho názoru nepřípustně porušováno. Jmenovitě bychom rádi zmínili nezaměstnané vyššího věku, perspektivní maminky a ženy s malými dětmi, stejně jako handicapované spoluobčany a Romy.

CHUDŠÍ BRATŘI A SESTRY
Čas od času slýcháme stížnosti na cizince, kteří pracují v České republice a berou tak práci našim občanům. Odhlédněme od situace, kdy jsou cizinci zaměstnáváni způsobem, který porušuje platné zákony. Jako poctiví pozorovatelé bychom si měli přiznat, že většina cizinců u nás pracuje v oborech, podmínkách a za odměnu, které by český zaměstnanec nepřijal a raději by pobíral dávky od státu. Z hlediska křesťanského - neměli bychom být spíše rádi, že si naši výrazně chudší bratři a sestry mohou hmotně přilepšit a že nás to ani tolik nestojí? Vždyť i mnozí z našich spoluobčanů již pracují nebo se po vstupu do Evropské unie chystají pracovat v bohatších zemích než je naše a jistě by si přáli, aby se tam k nim jejich okolí chovalo spravedlivě, s úctou a přívětivostí, kterou si bez rozdílu zasluhuje každá lidská bytost. Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay