Papež František v Zemi orlů

Vydání: 2014/39 Papež František v Zemi orlů, 23.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

 
„Bůh je zpět“ – to není jen název slavné knihy o novém vlivu náboženství ve světě, to je realita Albánie, kdysi údajně prvního ateistického státu světa.
 
Papeži se dostalo v Tiraně vřelého přijetí. Na náměstí Matky Terezy, kde se konala bohoslužba, byly k vidění portréty této nejslavnější albánské rodačky. Snímek ČTK
 
Naplno se to ukázalo minulou neděli, když zemi navštívil papež František. Náměstí Matky Terezy v centru Tirany zaplnilo několik desítek tisíc věřících. V presbytáři je přítomno všech osm zdejších biskupů a většina z albánských 147 kněží. Z amplionů zní liturgická latina, čtení v albánštině a kázání v italštině, jazyce, jemuž mnoho místních lidí rozumí, vždyť jejich zemi dělí od Itálie jen 70 kilometrů moře.
 
„Přišel jsem vám dnes poděkovat za vaše svědectví a také vás povzbudit, abyste dávali růst naději, která je ve vás a kolem vás. Nezapomeňte na orla, který nikdy nezapomíná na své hnízdo, ale létá vysoko. Stoupejte vysoko…“ Petrův nástupce použil metaforu orla, neboť ten je albánským národním symbolem. Oním hnízdem jsou podle Františka dlouhé dějiny této země, ale i zkoušky, jimiž zdejší křesťané prošli. „Mnozí synové a dcery Albánie trpěli až k oběti vlastního života. Nezapomínejte na rány, ale nemstěte se,“ zdůraznil. Svědectví mučedníků má být pro křesťany oporou na cestě lásky, svobody, spravedlnosti a hlavně pokoje.
 
NEPODLEHL MUČENÍ
 
V katedrále se týž den odpoledne v atmosféře nabité emocemi sešel František se zdejšími kněžími, řeholníky, řeholnicemi a misionáři. Zde k papeži promluvil mimo jiné 84letý kněz Ernest Simoni o svém zatčení a mučení, jemuž byl za komunismu vystaven. „Chtěli po mně, abych se postavil proti církvi, ale to jsem nepřijal,“ vzpomínal. Byl za to odsouzen k smrti, ale rozsudek nebyl nakonec vykonán. Když skončil se svým svědectvím, František jej objal, pak si sundal brýle a otřel oči. Ke slovu přišla i řeholní sestra Marije Kaleta, která vyprávěla, jak tajně pokřtila dítě v jedné komunistické rodině, když ji o to matka dítěte úpěnlivě prosila. Pronásledování za doby komunismu mělo za následek 200 zabitých duchovních, zdecimování katolické i pravoslavné hierarchie a také zničení všech 1 820 křesťanských kostelů v zemi.
 
Netrpěli však jen křesťané. Více než 50 % obyvatel této země, která byla od 15. do 18. století okupována Osmanskou říší a vystavena islamizaci, se hlásí k islámu. A to i dnešní prezident Bujar Nishani, který na papežovu počest svolal politiky a diplomaty do prezidentského paláce, kde pronesl obsáhlý projev.
 
„Důležitý byl hlas Svatého stolce proti tyranii, proti perzekuci v období velkého osamocení pod komunismem. Podpora přicházela ve jménu Božím, ve jménu svobody. Ano, Svatý otče, dostávalo se nám od vás hlasu naděje, horizontu svobody prostřednictvím rozhlasových vln Radia Vatikán,“ řekl mimo jiné. Tento muslimský politik dále zmínil papeže Pia II. z 15. století, který se vydal do Albánie, aby tam korunoval králem albánského národního hrdinu Skanderbega, ale zemřel během cesty v italském přístavu Ancona. A připomněl i Benedikta XV., který se zastal Albánie, když byla po první světové válce mocnostmi Dohody připravena o část svého území. A v neposlední řadě vzpomněl na Jana Pavla II., který znamenal pro věřící Albánce velkou podporu v letech kruté komunistické diktatury.
 
ALBÁNIE VZOREM
 
Právě skutečnost, že v Albánii vedle sebe pokojně žijí křesťané a muslimové, byla druhým důvodem, proč František do země zavítal. A nešetřil ve své řeči ty, kteří náboženství spojují s násilím.
 
„Ovzduší vzájemného respektu a důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je drahocenným dobrem této země a nabývá obzvláštního významu v této naší době, kdy skupiny extremistů znetvořují autentické náboženské cítění, rozdíly mezi náboženskými vyznáními jsou komoleny a manipulovány tak, aby se z nich stal nebezpečný faktor střetu a násilí…“
 
Svatý otec v této své řeči na adresu politiků a diplomatů vybídl Albánii, aby pokojné náboženské soužití prohlubovala, a mohla se tak stát jiným zemím příkladem, jímž by se mohly inspirovat.
 
Římský biskup ještě před odletem do Říma navštívil charitní centrum Betánie, které pečuje o opuštěné a postižené děti. Po cestách do Brazílie, Svaté země a Jižní Koreje se tak Albánie stala čtvrtou destinací mimo území Itálie, do níž se František vydal. Na půdě této země nestanul přitom jako první papež. Tuto starobylou zemi (rozlohou i počtem obyvatel srovnatelnou s Moravou) navštívil v roce 1993 Jan Pavel II., který zde při této příležitosti vysvětil čtyři nové biskupy – bylo to první zdejší biskupské svěcení od roku 1946. Ke katolické církvi se v Albánii hlásí 350 tisíc lidí, tj. cca 10 % obyvatel.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay