Oslavy výročí křtu sv. Vladimíra v Kyjevě

Vydání: 2008/32 Maria v životě a modlitbě křesťana, 5.8.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V atmosféře obav z církevního rozkolu proběhly v Kyjevě ve dnech 26. – 28. července oslavy 1020. výročí pokřtění knížete Vladimíra a uvedení křesťanství na Kyjevskou Rus. Slavnosti se účastnil nejen patriarcha Moskvy a vší Rusi Alexej II., do jehož kanonického teritoria Ukrajina dosud spadá, ale také ekumenický patriarcha Bartoloměj I. z Istanbulu. Události byla věnována mimořádná pozornost, nedělní slavnostní liturgii vysílaly všechny programy ukrajinské televize.

„Žádám požehnání vaší svatosti pro tento vysněný ideál, pro pravdu, naději, pro náš stát, pro Ukrajinu“ – přednesl před Bartolomějem I. žádost o osamostatnění ukrajinské církve od Moskvy prezident Viktor Juščenko na začátku patriarchovy návštěvy v Kyjevě. Část pravoslavných s podporou státu se totiž brzy po rozpadu Sovětského svazu odtrhla od moskevského patriarchátu, ale tento krok nebyl v pravoslavném světě uznán. Právě červencové oslavy uvedení křesťanství do Kyjevské Rusi měly situaci změnit a církevní autonomii pro Ukrajinu získat. Zvláštní zájem o to projevil i prezident Viktor Juščenko, který pozval Bartoloměje I. do Kyjeva bez konzultace s Moskvou. Na letišti ho také osobně přivítal, zatímco Alexej II. se musel spokojit jen s předsedou ukrajinského parlamentu. Už přípravy naznačovaly, že církevní slavnosti budou mít silně politický podtext. Nikde totiž nesměly viset ruské vlajky, naopak ulice byly zahlceny plakáty s portréty Bartoloměje I.

VÍTALI HO JAKO OSVOBODITELE
A přece – přes všechny snahy ukrajinského státního aparátu – ruský církevní primas Alexej II. triumfoval. Tisíce Kyjevanů spontánně vítaly moskevského patriarchu, zdobily cestu, kterou se ubíral, květinami. Mávali ruskými vlajkami a vyvolávali: „Alexej je náš patriarcha!“ Takový průběh oslav překvapil i samotné příznivce zachování vztahů s Moskvou.
„Viděl jsem tisíce pravoslavných, kteří vítali patriarchu tak, jako nikdy předtím. Kdosi poznamenal, že to připomínalo vítání osvoboditelů, jak se o tom píše ve starých kronikách,“ pochvaloval si metropolita Kiril ze Smolenska a Kaliningradu. „Nikdo nikoho k takovým projevům nenutil, lidem tento postoj diktovala jejich srdce,“ dodal. Podle metropolity se Svatá Rus skládá z Ruska, Ukrajiny a Běloruska, ale nejde zde o politické spojení, nýbrž o spojení duchovní, kulturní a civilizační. Je to prý jako v případě Německa, Rakouska a Švýcarska, které jsou suverénními státy, a přitom jsou sjednoceny kulturně a civilizačně.

CHYBÍ ZDE OSTATNÍ BRATŘI
Při liturgii u pomníku knížete Vladimíra, kterou celebroval Bartoloměj I. a koncelebroval Alexej II. s představiteli dalších pravoslavných církví, se ekumenický patriarcha vyjádřil ve prospěch jednoty ukrajinské církve v rámci moskevského patriarchátu. Odmítl přitom rozdělení církve z politických důvodů. Ekumenický patriarcha také vyjádřil radost z přítomnosti moskevského patriarchy Alexeje II., kterého nazval „milovaným bratrem“. Připomněl také svědectví ruských mučedníků a nelehkou situaci moskevského patriarchátu v dobách komunistického ateismu. Bartoloměj I. tedy nepřistoupil na politické tlaky ze strany ukrajinského státu a zůstal v Kyjevě věrný svému zaměření k jednotě církve, které charakterizuje jeho úřad. Sám to výslovně potvrdil nejen na oficiální úrovni. Při večeři u metropolity Vladimíra, který patří k promoskevské části ukrajinských pravoslavných, si prý postěžoval: „U tohoto stolu chybí bratří z jiných církví na Ukrajině.“
Do oslav 1020. výročí křtu Kyjevské Rusi se zapojila také místní římskokatolická církev. Ve všech farnostech proběhla obnova křestních slibů a byl přečten pastýřský list ukrajinských biskupů. Ti připomněli, že na Ukrajině je mnoho dobrých příkladů smíření ritů a tradic. Lze je vidět ve smíšených rodinách, kde vládne pokoj a tolerance a kde se společně slaví svátky jak východního, tak i západního obřadu.



Nejhorší záplavy na ukrajině za 100 let
Rozsáhlé záplavy v západní části Ukrajiny si během července vyžádaly na 26 lidských životů a desítky osob se nadále pohřešují. Pro tuto oblast představují letošní záplavy nejhorší katastrofu svého druhu za posledních 100 let.
Poškozeno nebo zničeno bylo přes 40 000 domů a 34 000 hektarů zemědělské půdy. Desítky tisíc lidí přišly o přístřeší, zničeny jsou tisíce kilometrů silnic, stovky mostů a mnoho elektrických vedení. Premiérka Julija Timošenková odhadla rozsah škod až na čtyři miliardy hřiven (asi 12 miliard Kč). Záplavy způsobily několikadenní vytrvalé deště a tající sníh v Karpatech. Přes 1 400 kilometrů dlouhá řeka Dněstr se na mnoha místech vylila z břehů a zaplavila velké množství obcí nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku. Tam zasáhla především odštěpeneckou oblast Podněstří.
(iHNed.cz)
Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay