Novela církevního zákona nepřijatelná

Vydání: 2005/6 Katolíci a hudba, 31.1.2005, Autor: podle agentur

Na 58. plenárním zasedání se v posledním lednovém týdnu v Praze sešli čeští a moravští biskupové. Hostem setkání byl i apoštolský nuncius, arcibiskup Diego Causero, který mj. komentoval současnou situaci vztahů mezi Českou republikou a katolickou církví. Za prioritu považuje ratifikaci smlouvy mezi Českem a Svatým stolcem a uspokojivé dořešení sporu o navrácení církevního majetku.

Biskupové podle svého vyjádření nemohou přijmout opakované návrhy ministerstva kultury, aby se dosud stále otevřené otázky majetkového narovnání mezi církví a státem vyřešily formou výčtového zákona. Nebylo totiž jasně stanoveno, čeho se restituce či náhrada škod týká. „Výčtový zákon je absurdní, naprosto nepřijatelný pro ČBK i pro nekatolické církve sdružené v Ekumenické radě církví,“ upozornil kardinál Miloslav Vlk. Obě instituce se kloní k majetkoprávnímu vypořádání formou odškodnění či renty, jejíž konkrétní podobu je nutné dále rozpracovat a konkretizovat. „V nejbližší době budeme své názory formulovat a předložíme je ministerstvu. Otázkou ale zůstává, s kým jednat. Domnívám se, že ministerstvo kultury v tom není kompetentní a nemůže mluvit za jiná ministerstva. Majetkové vyrovnání se totiž týká i dalších ministerstev - např. zemědělství, financí a jiných institucí, obcí, měst, a podobně,“ sdělil kardinál Vlk.

VYZNÁVAT, ALE NE HLÁSAT?

Největším současným problémem je podle biskupů návrh novely tzv. církevního zákona. „Jeho schválení vládou považuji za skandální,“ konstatoval kardinál Miloslav Vlk. Námitek jsou desítky. Hned v úvodním paragrafu se například uvádí, že ministerstvo podle tohoto zákona bude evidovat všechny subjekty, které byly založeny registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi v České republice. V případě platnosti tohoto zákona by z takového seznamu vypadly jednotlivé diecéze či ČBK, protože tyto instituce založil Apoštolský stolec - tedy Vatikán, který v Česku není „registrován“. V České republice je sice registrována římskokatolická církev, která však tyto - pro život církve nezbytné - subjekty nezaložila. Dříve zákon např. uváděl mezi úkoly církve organizování, hlásání a vyznávání víry, ale v novém návrhu novely je uvedeno pouze vyznávání. „Rozpracujeme všechny námitky, ukážeme nesmyslnost této novely a půjdeme s tím do Parlamentu před prvním čtením,“ uvedl kardinál Vlk.

PENÍZE NA KOSTEL

ČBK se rozhodla věnovat finanční příspěvek 15 tisíc eur na  znovuvybudování válkou zničeného katolického kostela v městě Kupres v Bosně a Hercegovině. Tato pomoc je jedním z výsledků iniciativy Středoevropských katolických dnů (SEKD). Podobnou částkou přispějí na kostel v Kupres i biskupské konference z ostatních sedmi účastnických zemí SEKD. Na věže tohoto kostela v sarajevské diecézi bude zavěšeno osm nových zvonů, které jsou darem rakouské katolické církve. Zvony se poprvé rozezněly při slavnostní poutní bohoslužbě v Mariazell, kterou v květnu loňského roku SEKD vyvrcholily.

MLÁDEŽ, CHARITA A MENŠINY

V úvodu druhého dne zasedání biskupové hovořili o pastoraci katolické mládeže. Nový časopis pro katolické -náctileté dívky IN označili za jednu z možností, jak může církev oslovit tuto věkovou skupinu. Předseda ČBK, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, informoval o přípravě Duchovního a etického kodexu České katolické charity," který má zdůraznit duchovní rozměr Charity v praktické činnosti, který ji odlišuje od ryze profesionálních sociálně-zdravotních institucí.

Pražský pomocný biskup Karel Herbst přiblížil současný stav paliativní péče v České republice. Ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi zaostává Česko především v přenosu legislativních změn do praktického života a v uznání paliativní péče plátci zdravotního pojištění.

Řeckokatolický biskup Ladislav Hučko informoval o činnosti Rady pro Romy, menšiny a migranty. Ta organizuje mezinárodní setkání Romů, jež se má uskutečnit letos na podzim v premonstrátském klášteře v Teplé.

 

RADA SPRAVEDLNOST A MÍR

Pražský pomocný biskup Václav Malý shrnul činnost Rady Iustitia et Pax (Spravedlnost a Mír) v loňském roce. Rada vydala tři dokumenty, které se zaměřily na nezaměstnanost, eutanazii, paliativní péči a ekologické daňové reformy. Jako výraz solidarity přijal biskup Malý čínské a kubánské katolické disidenty. Mezinárodního ocenění se této radě dostalo tím, že její sekretářka ing. Helena Žabžová byla zvolena členem výkonného výboru evropské Rady Iustitia et Pax. V letošním roce se chce česká Rada soustředit především na občanskou angažovanost křesťanů, prorodinnou politiku, domácí násilí a kriminalitu mládeže.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay