Normal míří hluboko do lidské duše

Vydání: 2009/14 Květná neděle, 1.4.2009, Autor: Lukáš Jirsa

Film Normal vypráví příběh skutečného masového vraha, který svá zvěrstva páchal na přelomu 20. a 30. let minulého století v německém Düsseldorfu. Vysoce stylizovaná podívaná režiséra a scénáristy Julia Ševčíka staví na temné atmosféře a diváka vede k složitým otázkám o vině, zlu a normálnosti ve společnosti.

Normal patřil k velice očekávaným filmům letošního roku. Důvodů bylo více. Dagmar Havlová v jedné z hlavních rolí, ohlašovaná technická výjimečnost, náročné téma masového vraha. Normal vypadal jako napínavý thriller minimálně evropského formátu. Zklamání, které někteří recenzenti projevují, pak spíše potvrzuje, že jde o dílo zvláštní a neobvyklé, což s sebou vždy nese i jistou míru nepochopení. Normal totiž nesplňuje základní pravidla obvyklého napínavého vyprávění. Kdo je vrah, víme od začátku a napětí se odehrává na jiné rovině a také u jiné postavy, než by divák očekával. Kromě vizuální vytříbenosti, která je až příliš stavěna na odiv, a několika povinných brutálních scén, se Ševčík zabývá náročnými tématy a nevyhýbá se ani explicitním náboženským odkazům.

SLABOSTI A PŘEDNOSTI

Julius Ševčík (nar. 1978) svým druhým celovečerním filmem potvrdil, že patří mezi nejvýraznější české režiséry. Důraz na stylovou a formální stránku díla autor kladl již ve svém debutu Restart (2006). Thriller Normal ukazuje, jak výtvarná stylizace, pečlivá výprava a další výborně zvládnuté technické složky filmu mohou utvářet významovou rovinu díla a zároveň zvyšovat jeho diváckou atraktivitu. Často opakovaná výtka, že formální stránka filmu přebila jeho obsahovou rovinu, platí proto jen částečně. Základní problém spatřuji v nedostatku skutečně výjimečných scén, jež by v divákovi rezonovaly i po skončení představení. Problém spočívá mimo jiné i v herecké nevěrohodnosti téměř všech angažovaných herců. Zatímco Milan Kňažko v roli masového vraha Petra Kurtena dokáže i přes svůj většinou distingovaný projev vzbudit hrůzu a hnus, jeho obhájce Justus Wehner ztvárněný mladým divadelním hercem Pavlem Gajdošem postrádá potřebnou uvěřitelnost. Dagmar Havlová v roli manželky masového vraha pak hraje dobře především svým fyzickým projevem, její verbální projev se ovšem neodpoutává od jednotvárnosti. Mexický kameraman Antonio Riestra zahalil příběh z období ekonomické krize do temných a studených barev. Ty spolu s celkovým výtvarným pojetím umně navazují na expresionismus a další umělecké směry, které v první polovině 20. století tvořily nejinspirativnější vrstvu uměleckého směřování. Opomenuta nesmí být ani výrazná hudba Jana P. Muchowa, který dokázal přesně vystihnout atmosféru několika vypjatých scén a zároveň ukázal, jak lze organicky spojit dobové hudební směry s těmi aktuálními.

TEMNÁ ZÁKOUTÍ V NÁS

Hlavní postavou filmu není masový vrah, ale mladý právník Justus. Jeho křesní jméno je jen slupkou, pod níž se skrývá nebezpečný svět lidského strachu, vášně a těžko ovladatelné pomstychtivosti. Je to právě Justus, který prochází fatálním vývojem, a je to právě on, kdo je nucen nahlédnout do hlubin své tragicky nedokonalé a hříšné duše. Spravedliví a dobří totiž býváme pouze na první pohled. Svědomitější a pravdivější průzkum našeho nitra pak odhalí mnohá zákoutí naplněná hříchem. Film Normal je temný a násilný, není tedy pro každého. Temný a plný násilí je ovšem i současný svět. Téma nastolené filmem je závažné a aktuální. „Hranice mezi šílenstvím a normálností je tenká a každý je schopen ji překročit – ať ve třicátých letech v Německu, v padesátých letech u nás či dnes v Palestině či Súdánu,“ říká režisér Ševčík.

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay