Nezvykle vážný Woody Allen

Vydání: 2006/25 Křesťané a sekulární média, 20.6.2006, Autor: Jaroslav Someš

Je to film stejně výtečný jako valná většina předchozích Allenových snímků, je však rozhodně ze všech nejmíň „allenovský“ - což překvapivě vůbec neznamená mínus, ale naopak další kvalitu. Už v několika posledních Allenových dílech bylo možno pozorovat, jak jejich tvůrce postupem let zvážněl. Jak sice neztrácí svůj pověstný nadhled nad světem, ale bere jej hlouběji a zásadněji. Stále však neopouštěl žánr komedie, byť třeba komedie hořké. Takový byl ještě i jeho film Melinda a Melinda, uvedený u nás vloni. Byl charakterizován sloganem „Komedie je tragédie, která se stane těm druhým“. Match Point je však skutečné drama. Dokonce drama s kriminální zápletkou. Zjevnou předlohou tu Allenovi byl slavný román Theodora Dreisera Americká tragédie - příběh chudého mladíka, který se pokusí zajistit si výhodný sňatek, pohodlný život a kariéru odstraněním nepohodlné milenky. Allen přeložil děj do současné Anglie a se zjevným zalíbením kreslí atmosféru londýnské smetánky. Je příjemné, že ji nekarikuje, naopak, takže prostředí, do nějž mladý Chris vstupuje, je opravdu lákavé (pána domu, boháče Hewetta hraje významný shakespearovský herec Brian Cox). Zde pak Allen rozehrává svou osudovou hru. Jak příběh pokračuje a drama houstne, několikanásobně si očividně vychutnává dějový „match point“. V tenisovém názvosloví se tak označuje okamžik, kdy se míček zastaví na hraně sítě a pouhá náhoda rozhodne o tom, na kterou stranu padne. Komu přinese vítězství a komu porážku. Divák je vtažen do této napínavé hry a přes veškerou amorálnost hlavního hrdiny stěží odolává jeho charismatu. Jistě je to dáno i výkonem Jonathana Rhyse Meyerse, který stojí v čele vesměs výborného hereckého obsazení (přehlédnout nelze např. Margaret Tyzackovou v epizodní postave staré sousedky).
Protože film lze rozhodně doporučit ke shlédnutí, byla by chyba předem prozrazovat rozuzlení jeho děje. Je však možno prozradit jeho vyústění etické. Ano, často se může zdát, že v pozemském světě vládne nespravedlnost, že míčky osudu nepadají na tu správnou stranu. Ale každé pochybné vítězství je jen dočasné a žádné nevyváží klid našeho svědomí - jak ukazuje Allenův film.
Hodnocení: ****


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay