Německý prezident odstoupil. Katolíci toho litují

Vydání: 2010/24 Zničené kostely, 11.6.2010, Autor: Martin T. Zikmund

Spolkový prezident Horst Köhler zaskočil politickou scénu v Německu, když nečekaně rezignoval na svou funkci. Oficiálním důvodem jsou jeho výroky o Afghánistánu, odkud se krátce předtím vrátil, ale spekuluje se i o dalších důvodech. Köhler se jako ekonomický expert, mravní autorita a křesťan evangelického vyznání těšil obrovskému respektu nejen v samotném Německu.

„Jsem v šoku! Ztrácíme velkého prezidenta, který byl oprávněně někdy i nepohodlný,“ vyjádřil se pro KT německý europoslanec za CSU a předseda Ackermann-Gemeinde Martin Kastler. Podle něj Köhler považoval za důležitější úřad prezidenta než svou vlastní osobu, což většinou bývá naopak. Jeho odchod z funkce přičítá i nedostatku podpory vlády CDU a kritice levice. „Osobně cítím jeho odchod jako krutou ztrátu,“ uvedl ve svém vyjádření k odchodu spolkového prezidenta zase jménem německých biskupů arcibiskup Robert Zöllitsch. Horst Köhler popudil levicové politiky, když po svém příletu z Afghánistánu prohlásil v rozhlasovém interview, že „v naléhavých situacích k podpoře našich zájmů je vojenská intervence nutná“. Köhler to prý mínil tak, že vojenské jednotky v zahraničí pomáhají udržovat stabilitu daných zemí, což v důsledku pomáhá i ekonomickým vztahům. Avšak intervence německé armády v zahraničí je vzhledem k nacistické minulosti země citlivou záležitostí. Na smršť kritiky reagoval Köhler rezignací, neboť údajně nechtěl, aby prezidentský úřad byl touto kontroverzí znevažován. „Lituji, že mé výroky vedly k neporozumění v tak důležité otázce naší země,“ uvedl. Podle pozorovatelů však tato věc byla jen poslední kapkou. Köhler měl totiž jako ekonomický odborník dlouhodobé výhrady k hospodářské politice současné vlády, ale z hlediska své nadstranické funkce se k ní nemohl vyjadřovat. Horst Köhler patří k politikům, kteří si postupně získali respekt i mimo svou mateřskou stranu CDU. Při první volbě v roce 2004 získal jen o jeden hlas více, než bylo zapotřebí, ale vloni byl do svého úřadu znovuzvolen už drtivou většinou. Jeden z jeho posledních prezidentských projevů zazněl na ekumenickém Kirchentagu v Mnichově, kde se obrátil na církve s prosbou, „aby zápasily o každého jednotlivce“. A svěřil se také, co pro něj samotného víra znamená: „Křesťanství mne především učí pokoře. Vím totiž, že na všechno nemám poslední odpověď. Víra v Boha mi dává i důvěru ve věci příští a životní orientaci.“

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay