Nejničivější konflikt v dějinách

Vydání: 2019/36 Do školy s požehnáním, 3.9.2019, Autor: Jiří Prinz

Před 80 lety, 1. září 1939, vypukl nejničivější konflikt v dějinách – druhá světová válka. Těžce zasáhl i do života církve.


Pius XII. promlouvá po skončení 2. světové války k zástupu věřících na Svatopetrském náměstí. Repro KT

Během necelých šesti let připravilo válečné běsnění o život kolem 60 milionů lidí. Válka ale neničila jen lidské životy. Nacionální socialismus, ideologie, která počátkem 30. let minulého století ovládla Německo, pošlapával i všechny základní lidské hodnoty. Není proto divu, že v církvi nacisté spatřovali jednoho ze svých úhlavních nepřátel. Tisíce kněží, řeholníků, řeholnic i katolických laiků, kteří prošli koncentračními tábory, jsou toho jasným důkazem. Bylo mezi nimi i mnoho českých duchovních, jak podrobně rozvádí článek historika Marka Šmída. A nalezneme mezi nimi i kandidáty svatosti, jak ukazuje P. Petr Havlíček na příkladu jezuity Adolfa Kajpra.

Zvlášť těžké bylo během války postavení papeže Pia XII. Hlasitou kritikou agresora mohl výrazně zhoršit už tak špatné postavení obyvatel (zvláště katolíků) v zemích ovládaných Německem, mlčením zase riskoval nařčení ze spoluodpovědnosti za nacistické zločiny. Takového obvinění se také po válce dočkal. Historik Jaroslav Šebek však ukazuje, že Pius XII. během války mnoha obětem pronásledování pomáhal. Gordon Thomas ve své knize Papežovi Židé uvádí, že Pius XII. byl dokonce pro Třetí říši takovou hrozbou, že zvažovala jeho únos. O papežově vztahu k Židům pak možná nejlépe vypovídá fakt, že ve Vatikánu nalezl s celou svou rodinou azyl i římský vrchní rabín Israel Zolli. Ten po válce konvertoval ke katolictví a z úcty k papeži přijal křestní jméno Eugenio (Pius XII. se vlastním jménem jmenoval Eugenio Pacelli).

Mezi oběťmi nacismu bylo na našem území i nemálo křesťanů německé národnosti. Životní příběhy deseti z nich mapuje putovní výstava Svědkové lidskosti, kterou uspořádalo Sdružení Ackermann-Gemeinde a která od roku 2017 postupně cestuje po našich diecézích. Výstava přibližuje osudy deseti lidí z křesťanského prostředí, kteří se postavili nacismu. Konkrétně je to pět kněží, dvě řeholnice a tři laici, z nichž se konce války nikdo nedožil. Zemřeli v koncentračních táborech nebo byli popraveni.

JIŘÍ PRINZ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články



Aktuální číslo 3 14. – 20. ledna 2020

Bible v centru pozornosti po celý rok

Neděli Božího slova, kterou vyhlásil papež František, letos 26. ledna slavíme poprvé. Zároveň vstupujeme do Roku Bible.

celý článek


Nepromarněme čas, zní modlitbami za jednotu

V sobotu 18. ledna začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů. Texty pro společné bohoslužby se letos inspirovaly ztroskotáním sv. Pavla a mottem je verš: „Zachovali se…

celý článek


Fokoláre slaví výročí zakladatelky

Když se před třiceti lety ujímali naši první porevoluční biskupové svého úřadu, vešla poprvé do širšího povědomí existence Hnutí fokoláre. Mnozí z nich totiž…

celý článek


Život „za dráty“, umírání na nich

1 415 kilometrů, 1 260 vycvičených psů, 49 tisíc zadržených i takřka 500 obětí: to jsou některá z čísel charakterizujících železnou oponu – bariéru, která v letech…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay