Vydání: 2008/17 Kazatelství, 21.4.2008, Autor: Štěpán Havlíček

Návštěvníci Pražského hradu mohou po pěti letech opět vidět nejcennější český poklad – korunovační klenoty. Letošní výstava je ale oproti dřívějším obohacena o další skvosty ze svatovítského pokladu; vystaveny jsou i grafické listy s námětem korunovace. Po mnoha letech se výstava klenotů koná opět ve Vladislavském sále.

„Vladislavský sál je s korunovacemi bezprostředně spjat,“ vysvětluje autorka výstavy Ivana Kyzourová. „Tady se odehrávaly korunovační hostiny i holdy českých stavů, které přijímal korunovaný panovník. Jak to vypadalo, můžeme vidět na vystavených grafikách. V 18. a 19. století sem neváhali vestavět tribuny, z níž mohli lidé slavnostnímu aktu přihlížet. Navíc stěny a podlaha sálu, svatováclavské kaple i samotné nádvoří byly potaženy červenobílým suknem, což byly tehdy národní barvy. Přihlížející potom sukno roztrhali a kousíčky si odnášeli domů na památku.“ Naposledy se takto korunovace slavila v roce 1836. České insignie tehdy přijali Ferdinand V. a jeho choť Marie Anna.
Podle přání Karla IV. se mají insignie vystavovat jen při výjimečných příležitostech. Letos je tomu tak na počest 90. výročí vzniku Československa a také v souvislosti se znovuzvolením Václava Klause prezidentem. Současná výstava je ale výjimečná svým rozsahem. „Jsou zde vystaveny nejen klenoty, ale i desítky exponátů souvisejících s jejich osudem či s historií korunovací,“ říká Ivana Kyzourová a dodává, že i tyto předměty „patřily k nejvýznamnějším a nejuctívanějším v českém království“. Například relikviářové busty se nosily v korunovačních průvodech a vystavovaly se na oltářích během korunovace. Vedle relikviáře sv. Vojtěcha, sv. Víta, sv. Anny či sv. Václava můžeme na Pražském hradě obdivovat dále například deskové malby, pamětní mince, grafiky, staré tisky, ale též ochranná pouzdra na klenoty či jejich transportní schránky.

KORUNA NA CESTÁCH
České korunovační klenoty totiž v minulosti nejednou cestovaly. Karel IV. si sice přál, aby koruna byla trvale uschována ve svatováclavské kapli Chrámu sv. Víta, ale už Karlův syn Zikmund ji odvezl do zahraničí. Stalo se tak v době husitských válek a po návratu do Čech byla koruna uložena na Karlštejně. V 17. století klenoty odcestovaly do Vídně a odtud se vrátily až v souvislosti s korunovací Leopolda II.
v roce 1791 – tehdy byly přivezeny zpět do Prahy a uloženy v dnešní Korunní komoře. Ani poté je ale nečekaly klidné časy. Prahu opustily i na podzim roku 1938. Důvodem byla hrozba blížící se války a insignie pobyly dva týdny ve slovenské Žilině. Záhy se ale převážely zase zpět, protože politická situace se rychle změnila a vznikla tzv. druhá republika. V roce 1941 převzal korunovační insignie pod svou správu zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Legenda, že si tehdy korunu nasadil na hlavu, což ho později stálo život, se podle Ivany Kyzourové nezakládá na žádném historickém dokladu a historici ji pokládají za smyšlenou. Na konci války pak klenoty putovaly ještě do zazděného úkrytu, tentokrát kvůli obavám z případného bombardování. Odtud se vrátily na své čestné místo nad kaplí sv. Václava.
Právě na toto místo se vrátí i 29. dubna, hned po skončení výstavy. Tehdy se opět sejde všech sedm držitelů klíčů, aby na několik příštích let znovu uzamkly Korunní komoru střežící nejvzácnější český poklad.

---

Klenoty zblízka
Svatováclavskou korunu nechal zhotovit Karel IV. ve 40. letech 14. století a ještě za jeho vlády prošla některými úpravami. Tvarově navazuje na starší koruny Přemyslovců a ve své době tak mohla působit poněkud „nemoderně“. K výzdobě kamár byly použity části zlatého opasku, který patřil Karlově první manželce Blance z Valois. Klenot je zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (22 karátů) a je zdobený drahými kameny a perlami. Koruna váží téměř 2,5 kg a i s křížkem je vysoká 19 cm. Nápis na obvodu křížku vypovídá o tom, že koruna byla zároveň relikviářem.
Žezlo a korunovační jablko pocházejí z poloviny 16. století. Původní insignie, které ve svých rukou třímal král Karel, se zachovaly ve Vídni. Žezlo i jablko jsou zhotoveny ze zlata (18 karátů). Žezlo je dlouhé 67 cm, váží 1013 granů a zdobí jej safíry, spinely a perlami. Jablko váží 780 gramů, je vysoké 22 cm a je zdobeno stejně jako žezlo. Dále je opatřeno tepanými reliéfy se starozákonními výjevy (ze života Adama a krále Davida).
(hav)