Muž, který je Svatému otci nejblíže

Vydání: 2006/36 Poslušnost vůči církevním autoritám, 4.9.2006, Autor: čtk

Postavou, jíž se v papežově blízkém okolí věnuje největší pozornost, je kněz, který v papamobilu sedává naproti Svatému otci. Je to jeho osobní sekretář mons. Georg Gänswein. Koncem července oslavil 50. narozeniny, a tak s ním Radio Vatikán přineslo rozhovor, ze kterého vybíráme to nejzajímavější.

Když se vás kardinál Ratzinger ptal, jestli byste chtěl pracovat jako jeho sekretář, nemohl jste ještě vědět, že později povýšíte na papežského sekretáře. Jaké byly vaše pocity v den volby Josepha Ratzingera papežem?
Bylo to především velké překvapení. Zakoušel jsem v oněch dnech před konkláve a také během něj pocity překvapení a vděčnosti a přirozeně také vlastní nedostatečnosti.

Pracujete, žijete a bydlíte nyní po boku hlavy miliardy katolíků. Nikdo není papeži tak blízko jako vy. Jak vypadá váš běžný den?
Zčásti je denní program papeže známý, ale jsou tu i prvky, které není třeba zveřejňovat: ranní mše, modlitba breviáře, rozjímání, přebývání před Pánem. Po společné snídani pro mě začíná den přípravou úřední korespondence, která přichází denně v nemalém množství. Následuje porada se Svatým otcem, po které ho zpravidla doprovázím k dopoledním soukromým audiencím do druhé lodžie. Pak je společný oběd a po krátké procházce siesta. Odpoledne zpracovávání nově příchozí pošty, aby se mohly papeži předložit ty nejdůležitější materiály. Je samozřejmě celá řada věcí, které zpravidla ani neuvidí. Jedná se o záležitosti méně důležité. Jde o to, abychom chránili Svatého otce před přemírou pošty, papíru a přípisů, aby mohl v potřebném klidu dělat to, co opravdu dělat musí.

Jako osobní sekretář papeže zaujímáte postavení nejvyšší důvěrnosti, jaké může v katolické církvi vůbec být. Co pro vás toto klíčové postavení znamená?
Především je to pro mě znamení důvěry, kterou mi papež prokazuje, a já se pokouším ve všem, co dělám, co říkám i co neříkám, této důvěře dostát.

Které vzpomínky z dětství jsou pro vás v poslední době nejvíce důležité nebo vás nějak ovlivnily?
Vyrostl jsem v malé vesnici v jižním Schwarzwaldu. Byli jsme velice živá rodina, měl jsem mnoho kamarádů a přátel. Samozřejmostí byl sport. Mým oblíbeným sportem byl tehdy fotbal, byl jsem také v hudební skupině a hrál na klarinet, podnikali jsme společně mnoho věcí. Mám tedy spoustu vzpomínek na velmi živé, ale také uličnické dětství, které mě – když na ně myslím - stále znovu naplňuje radostí.

Spolupracujete s jedním z největších teologů světa a osobně ho znáte již jedenáct let. Jaký vidíte rozdíl mezi Josephem Ratzingerem jako prefektem Kongregace pro nauku víry a Josephem Ratzingerem jako papežem?
Co se týče osobnosti, rozdíl nevidím. Samozřejmě, že ten úřad formuje. Ale charakter, laskavost a kouzlo jeho osobnosti jsou stejné jako předtím.

Míváte ještě někdy trému, když stojíte před papežem?
Někdy ano, samozřejmě. Je také pravda, že každodenní spolupráce umožňuje určitou důvěrnost, která trému redukuje. Přesto stále znovu přicházejí situace, kdy mi srdce tluče trochu silněji než normálně.

Teď trošku osobnější otázka. Pro širokou veřejnost platíte za „hezkého Georga“. Jak na tento kompliment reagujete?
Italské noviny o mně začaly psát se sympatiemi a lichotivou formou, hlavně o mém zevnějšku. Na počátku jsem byl překvapen, také trochu iritován - nevěděl jsem, jestli to přehlížet, nebo na to reagovat. Pak jsem to prostě začal přehlížet a časem jsem si na to zvykl. Nemělo by ale zůstávat jen u povrchního pohledu, protože tím se zapomene na vlastní jádro.

Říká se také, že za dob studií se po vás otáčely dívky. Bylo tomu i naopak?
Mám zdravé smysly, a kdo má zdravé smysly, ten je používá. Nikdy jsem s takzvaným slabším pohlavím potíže neměl a mám k němu až dodnes velmi uvolněný a přirozený vztah. Samozřejmě byly v mém mládí dívky, které jsem vídával raději.

Stejně zbožný, jako vzdělaný - tak zní jeden z mnoha úsudků o vás. Zvolil si vás proto papež za osobního sekretáře?
Myslím, že je tradicí, že zbožnost a vzdělání patří dohromady. Těší mne, když bývám charakterizován jako zbožný i vzdělaný. Skutečně se o to snažím, aby jak zbožnost, tak vzdělání neubývaly, měly trvání a dostávaly svými kořeny vydatnou potravu.

Čeho se nemůžete ani ve svém omezeném volném čase vzdát?
Toho, co už jsem přes rok nedělal: totiž pohybu, trochy sportu. S tím jsem teď znovu začal, ovšem v menším rozsahu než předtím.

A ještě otázka na závěr. Co si nejvíc přejete do příštích padesáti let?
Přeji si, abych uchoval víru, abych v ní rostl, vydával o ní svědectví, ale také abych toto svědectví přijímal od druhých.
Převzato a redakčně upraveno podle RaVat.



Syn kovářského mistra má za sebou strmou kariéru. Narodil se 30. července 1956 jako nejstarší z pěti dětí ve Waldshutu na horním toku Rýna. Své teologické studium začal ve Freiburgu a pokračoval na Papežské univerzitě Gregorianě v Římě. V roce 1984 byl Gänswein vysvěcen na kněze. Roku 1993 dokončil doktorát z církevního práva. Pracoval krátce v Kongregaci pro svátosti a v roce 1996 přešel do Kongregace pro nauku víry. Od roku 2003 pak byl osobním sekretářem Josepha Ratzingera, tehdy ještě prefekta římské Kongregace pro nauku víry. (RaVat)


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay