Mrtvá těla v Lucerně

Vydání: 2007/20 Učitelé postižení za komunismu, 14.5.2007, Autor: Jan Paulas

Dvacet preparovaných lidských těl stažených z kůže je rozmístěno ve výstavním sále pražské Lucerny. Kontroverzní výstava Bodies... The exhibition putuje už nějaký čas po světě a zhlédlo ji dosud na 16 milionů lidí. V minulých dnech dorazila do Prahy a těší se nebývalému zájmu.

Současně výstava vyvolává i mimořádný nesouhlas. Jako jeden z nejodpornějších útoků na důstojnost lidské bytosti ji nazval P. Tomáš Halík a jeho hlas není rozhodně osamocený. Stejně negativně se vyjádřila Česká anatomická společnost, někteří politici, psychologové či představitelé církve a židovské náboženské obce. „Je třeba mít úctu k ostatkům zemřelých lidí a k subjektivnímu cítění lidí vůči těmto ostatkům, což se nedá nadekretovat, nýbrž respektovat žádoucí empatie. Výstava tohoto druhu by měla být veřejnosti zpřístupněna jen s podrobným vysvětlením,“ tvrdí například morální teolog Jiří Skoblík. Problematičnost výstavy ale netkví jen v tom, že se jedná o skutečné lidské ostatky, které jsou navíc aranžovány do různých pozic (komických i vážných) – otazníky se vznášejí také nad původem těchto těl. Někteří psychologové varují před negativním dopadem vystavených mrtvol na dětskou psychiku. Nemálo rodičů na tuto podívanou bere i své ratolesti.



Mumifikované lidské tělo hrající košíkovou, tancující s vlastní kostrou, kopající do míče, držící lopatu, přemýšlející o nesmrtelnosti chrousta... V těchto a dalších polohách mohou návštěvníci výstavy Bodies... The Exhibition vidět preparovaná lidská těla, která jsou až do října vystavena ve Velkém sále pražské Lucerny.

Nepoučený divák může mít zprvu pocit, že se ocitl uprostřed amerického hororu v dílně nějakého vyšinutého maniaka aranžujícího své mrtvé oběti do poloh, jež ho vzrušují. Dvacet nabalzamovaných těl zbavených kůže je možno „obdivovat“ díky použité metodě konzervace lidských orgánů – tzv. plastinace. Poprvé s ní přišel Gunther von Hagens na začátku 70. let. Lidská tkáň se nejdříve zbaví tekutiny a tuku, pak se ponoří do nádoby plné silikonu – tato plastická hmota zaplní veškeré uvolněné místo po tělních tekutinách a zabraňuje rozkladu tkáně. Metoda, původně využívaná pro výuku a vědecký výzkum, přilákala do výstavních síní několika světových metropolí už miliony návštěvníků a pořadatelům tak vydělala několik miliard korun. Možná to William Shakespeare ve své genialitě tušil, že jednou nastane taková doba, když si na hrob nechal dát epitaf končící slovy:
„...proklet budiž ten, kdo hýbe mými kostmi“.

Barbarská exhibice
Pohybující se kostry částečně potažené svaly, řada zdravých a nemocných lidských orgánů ve vitrínách – místy to připomíná spíš kabinet učebny anatomie než kulturní akci. Právě v této názornosti vidí organizátor výstavy Roy Glover hlavní smysl projektu. „Naším cílem je osvěta. Chceme ukázat lidské tělo v celého jeho kráse. Proto volíme dynamické polohy, aby lidé mohli na vlastní oči vidět, jak fungují jednotlivé orgány.“ Za tím účelem prochází výstavním sálem i studenti medicíny, aby případným zájemcům vysvětlovali fungování jednotlivých orgánů.
Řada odborníků je však opačného názoru. „Spíš než osvěta je to atrakce pro široké masy prokazující značnou neúctu k lidskému tělu. Přináší asi takový prožitek, jaký míval člověk za starých časů v pouťovém panoptiku,“ říká Petr Příhoda vyučující lékařskou etiku. P. Tomáš Halík je ve své kritice ještě ostřejší. „Výstava mrtvých těl je jeden z nejodpornějších útoků na důstojnost lidské bytosti v dějinách naší civilizace,“ píše ve svém otevřeném dopise rektorovi Univerzity Karlovy a připojuje: „Účast studentů lékařských fakult UK navíc dodává této barbarské exhibici zdání osvětové akce. Považuji tuto skandální skutečnost za hrubé porušení etických principů, na nichž naše univerzita stojí.“ Výstavu odsoudila i Česká anatomická společnost, která ji považuje za neetickou a pobuřující. „Aranžované postoje těl rozhodně neodpovídají potřebě názorného vzdělávání a osvěty,“ stojí v jejím prohlášení. „Součástí evropského myšlení je úcta k zemřelým a zacházení s lidskými ostatky v souladu se všeobecně přijímanými pravidly etiky a morálky.“

Číňan na ledničce
Závažné etické námitky proti výstavě shrnula ve svém článku Kam se poděla pieta? lékařka Dagmar Pohunková v posledních Perspektivách (KT č. 19/07). Vedle úcty k lidských ostatkům a nepřípustnosti finančního zisku z lidských tkání je nejzávažnějším argumentem proti výstavě nejasnost ohledně původu těl. Je známo, že těla pro tuto expozici jsou získávána z chudých zemí či totalitních režimů. Na pražskou výstavu například dorazila mrtvá těla Číňanů.
Komunistický režim v Číně je často obviňován z neoprávněného odebírání lidských orgánů. Vyvstává tedy obava, zda nabalzamovaná těla nepatřila popraveným politickým vězňům (prý pocházejí z univerzity v čínském Dalianu, jenže ta má nevalnou pověst). „Nedá se předpokládat, že by rodiny těchto lidí souhlasily s takovým předváděním svých nebožtíků,“ pozastavuje se nad získanými mrtvolami Dagmar Pohunková.
Problematičnost výstavy podtrhuje výmluvně závěr expozice, kde stojí vitrína s upomínkovými předměty. Na prodej jsou zde např. přívěsky na klíče s tančícími mrtvými těly, skákací kuličky coby lidské bulvy nebo obrázek Číňana bez kůže jako magnet na ledničku – ten je k mání za dvě stovky.



Řekli o výstavě Bodies:
Výstavu považuji za neetickou. Mrtvé tělo nemůže být výstavním artefaktem.
LEO PAVLÁT, ředitel Židovského muzea v Praze


Respekt k tělu zemřelého patřil vždy mezi základní pravidla slušnosti. Tvrzení organizátorů, že exponáty pocházejí od „dobrovolných dárců z Číny“, snad ani nepotřebuje komentáře. Každý, kdo expozici Bodies navštíví, dosvědčuje svou hrubost a podílí se na hanobení mrtvol. Skutečnost, že taková „výstava“ vůbec může putovat světem, svědčí o politováníhodném poklesu úcty k člověku.
KVĚTOSLAV ŠIPR, profesor na CMTF UP


Výstavu považuji za nevhodnou vulgarizaci lékařské vědy a poznávání lidského těla. Pokládám ji za nedůstojnou vůči zacházení s lidskými ostatky a za nerespektování základních etických principů naší společnosti. Navíc mám závažné pochybnosti o původu a způsobu získání vystavených lidských těl.
MARIÁN HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL a lékař


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay