Monumentální pocta mistru českého baroka

Vydání: 2010/50 Vánoce za dveřmi, 8.12.2010, Autor: Jaroslav Someš

Předvánoční Praha – to není jenom příležitost k nákupu dárků a nejrůznějších nezbytností na oslavu svátečních dnů. K adventní atmosféře patří také celá řada zajímavých kulturních akcí. Z nich asi nejvýznamnější bylo zahájení velké výstavy Karel Škréta – Doba a dílo 1610–1674. Pořádá ji Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským k 400. výročí umělcova narození.

„Malíř v naší době ve vlasti nejlepší“ – tak charakterizoval P. Bohuslav Balbín svého současníka, Karla Škrétu Šotkovského ze Závořic. I dnes je Škréta považován za jednoho z vrcholných tvůrců českého baroka, ale současně také za zakladatele novodobého českého malířství. Pocházel z pražské patricijské rodiny postižené pobělohorskými politickými a náboženskými perzekucemi. Mládí proto strávil v cizině, v Německu a v Itálii, odkud se vrátil do vlasti už jako zralý umělec, poučený současným evropským malířstvím, ale zároveň s vlastním, osobitým stylem. Doma se stal vyhledávaným tvůrcem především portrétů a obrazů s náboženskou tematikou. Tak ho také ukazuje i současná výstava. V mnohém navazuje na nezapomenutelnou škrétovskou expozici z roku 1974, ale svým rozsahem ji překonává. Na 400 exponátů, zapůjčených z veřejných, církevních i soukromých sbírek jak z domova, tak ze zahraničí, je rozvrženo do dvou výstavních prostorů. Ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně se představují Škrétovy počátky, doklady jeho „tovaryšských let“ v cizině a jeho první velká díla včetně lunet Svatováclavského cyklu. V Jízdárně Pražského hradu jsou umístěny Škrétovy oltářní obrazy, jeho portrétní tvorba a Pašijový cyklus z malostranského kostela sv. Mikuláše. Kromě obou cyklů budou mezi vrcholné zážitky z výstavy jistě patřit například obrazy Sv. Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem, Sv. Martin se dělí se žebrákem o plášť, týnské Nanebevzetí Panny Marie, Kamenování sv. Štěpána z litoměřické katedrály, Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, Podobizna Ignáce Jetřicha Vitanovského z Vlčkovic atp. V souvislosti s přípravou výstavy bylo dokonce několik kreseb, grafik, ba i obrazů nově identifikováno jako Škrétovy práce (mj. Zvěstování Panně Marii z kostela sv. Ignáce v Jičíně). V obou jízdárnách je Škréta rovněž konfrontován s díly svých domácích a zejména zahraničních současníků – a toto srovnání výmluvně dokazuje velikost jeho umění.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay