Mnichov 1938 se podepsal i na životě církve

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Dohoda západních mocností s hitlerovským Německem ze září 1938 měla dopad i na církevní poměry v oblasti Sudet. Už před jejím podpisem se však vztahy mezi katolickými Němci a Čechy začaly vyhrocovat. Zatímco značná část sudetoněmeckého kněžstva podléhala henleinovské propagandě, biskupové v ČSR ani Vatikán se nenechali nacistickým tlakem zviklat.

V hodinách, kdy se Hitler, Mussolini, Daladier a Chamberlain sešli v Mnichově (29. září 1938 večer), papež Pius XI. vyjádřil v rozhlasovém projevu solidaritu s Čechy tím, že zmínil svátek sv. Václava a označil jej za „mírného a heroického mučedníka“. Přitom Svatý stolec zejména ve vztahu k Francii dával najevo, že ustupování Hitlerovi není správné a že mezinárodní dohody by se měly dodržovat.
Situace katolíků v oblastech Sudet byla tehdy svízelná. Už od roku 1935 Henleinova sudetoněmecká strana (SdP) tomuto území dominovala. Naopak křesťansko-sociální strana, která do té doby sdružovala německé katolíky z převážně venkovských oblastí, ztrácela rapidně hlasy a v březnu roku 1938 byla dokonce nucena ukončit svou činnost. Henleinovci totiž vyvíjeli soustavný tlak na katolické organizace s cílem sjednotit Němce pod nacionalistickými hesly. Také mnoho německých bohoslovců i kněží se nechalo nadchnout a hromadně si pořizovali stranické legitimace SdP. Litoměřický biskup Anton Weber – stejně jako kardinál Kašpar z Prahy – však odmítal udělovat kněžské svěcení bohoslovcům, kteří takto propadli nacistické ideologii. Navíc toto jejich nadšení vyústilo i tak v rozčarování, když Henleinovo vedení po změně poměrů způsobené Mnichovskou dohodou začalo rušit církevní školy.

ZŮSTALI BEZ PLATU
„Katolíci na území Sudet byli vůči Hitlerovu režimu bezbrannější, neboť zde neplatil konkordát,“ sdělil KT Josef Škrábek, odborník na česko-německé vztahy. „Smlouva mezi Německem a Svatým stolcem z roku 1933 byla totiž vymezena původními německými hranicemi a tuto skutečnost nacisté využívali proti sudetským katolíkům,“ dodal. Kromě toho začlenění Sudet do Říše zkomplikovalo život i samotným kněžím, neboť v prvních měsících po Mnichovu nedostávali plat – nebyl nikdo, kdo by je platil.
Dramatické změny v životě církve nastaly také na Těšínsku, které podle Mnichovské dohody připadlo Polsku. „Během několika týdnů z něj odešlo 26 českých kněží, neboť se zde cítili ohroženi na životech,“ uvádí historik P. Jan Larisch z farnosti Ostrava-Svinov. Těšínsko bylo za první republiky spravováno jako apoštolská administratura, když předtím za rakouského mocnářství náleželo do diecéze Breslau (Vratislav). Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay