Mnichov 1938 se podepsal i na životě církve

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Dohoda západních mocností s hitlerovským Německem ze září 1938 měla dopad i na církevní poměry v oblasti Sudet. Už před jejím podpisem se však vztahy mezi katolickými Němci a Čechy začaly vyhrocovat. Zatímco značná část sudetoněmeckého kněžstva podléhala henleinovské propagandě, biskupové v ČSR ani Vatikán se nenechali nacistickým tlakem zviklat.

V hodinách, kdy se Hitler, Mussolini, Daladier a Chamberlain sešli v Mnichově (29. září 1938 večer), papež Pius XI. vyjádřil v rozhlasovém projevu solidaritu s Čechy tím, že zmínil svátek sv. Václava a označil jej za „mírného a heroického mučedníka“. Přitom Svatý stolec zejména ve vztahu k Francii dával najevo, že ustupování Hitlerovi není správné a že mezinárodní dohody by se měly dodržovat.
Situace katolíků v oblastech Sudet byla tehdy svízelná. Už od roku 1935 Henleinova sudetoněmecká strana (SdP) tomuto území dominovala. Naopak křesťansko-sociální strana, která do té doby sdružovala německé katolíky z převážně venkovských oblastí, ztrácela rapidně hlasy a v březnu roku 1938 byla dokonce nucena ukončit svou činnost. Henleinovci totiž vyvíjeli soustavný tlak na katolické organizace s cílem sjednotit Němce pod nacionalistickými hesly. Také mnoho německých bohoslovců i kněží se nechalo nadchnout a hromadně si pořizovali stranické legitimace SdP. Litoměřický biskup Anton Weber – stejně jako kardinál Kašpar z Prahy – však odmítal udělovat kněžské svěcení bohoslovcům, kteří takto propadli nacistické ideologii. Navíc toto jejich nadšení vyústilo i tak v rozčarování, když Henleinovo vedení po změně poměrů způsobené Mnichovskou dohodou začalo rušit církevní školy.

ZŮSTALI BEZ PLATU
„Katolíci na území Sudet byli vůči Hitlerovu režimu bezbrannější, neboť zde neplatil konkordát,“ sdělil KT Josef Škrábek, odborník na česko-německé vztahy. „Smlouva mezi Německem a Svatým stolcem z roku 1933 byla totiž vymezena původními německými hranicemi a tuto skutečnost nacisté využívali proti sudetským katolíkům,“ dodal. Kromě toho začlenění Sudet do Říše zkomplikovalo život i samotným kněžím, neboť v prvních měsících po Mnichovu nedostávali plat – nebyl nikdo, kdo by je platil.
Dramatické změny v životě církve nastaly také na Těšínsku, které podle Mnichovské dohody připadlo Polsku. „Během několika týdnů z něj odešlo 26 českých kněží, neboť se zde cítili ohroženi na životech,“ uvádí historik P. Jan Larisch z farnosti Ostrava-Svinov. Těšínsko bylo za první republiky spravováno jako apoštolská administratura, když předtím za rakouského mocnářství náleželo do diecéze Breslau (Vratislav). Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 23. – 29. října 2018

Pestrá Misijní neděle

Téma misií rezonovalo v neděli 21. října v mnoha farnostech po celém světě. Při tzv. Misijní neděli věřící přispívali na misie, organizovali misijní jarmarky a především…

celý článek


Modlitby za republiku

Celou řadou akcí se do oslav sto let od vzniku Československa zapojila i církev: bohoslužbami u nás, v Římě i ve Štrasburku, novénou ke sv. Václavu i modlitbami za domov.

celý článek


Bouře kolem Istanbulské úmluvy

Sněmovna hostila minulý týden odborný seminář o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy. Přinášíme…

celý článek


Kostel je domem Boha mezi lidmi

Na čtvrtek 25. října, případně na následující neděli připadá v liturgickém kalendáři slavnost výročí posvěcení kostela. Datum nejspíš navazuje na starší praxi…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay