Mají být budovateli kultury života

Vydání: 2004/36 Proč se mi děti nevyvedly, 31.8.2004

Je známo, že jste se přímo angažoval v obnově církevního gymnázia na Velehradě, co všechno provázelo cestu k jeho otevření?
Cesta vzniku velehradského gymnázia byla velkým dobrodružstvím a trvala poměrně dlouho, i když to šlo rychleji než před sto lety. Snad proto, že od počátku jsem to svěřil v modlitbě arcibiskupu Stojanovi. Proto jsem rád, že dnes můžeme opravdu začít. Velehrad je třetím církevním gymnáziem v diecézi. Při jeho vzniku se někteří lidé báli konkurence, ale od začátku se ukazuje, že ve společnosti je místo pro všechny naše školy a že budou potřebné. Velehradská škola je v objektu starého kláštera. Úprava byla náročná, ale myslím, že se podařila a studenti budou moci čerpat také z krásné atmosféry místa a architektury. Zpočátku jsme měli především problém s uznáním práva církve na zřizování organizací – tedy i škol - s právní subjektivitou. Když se podařilo tento problém vyřešit, bylo náročné dosáhnout u ministerstva školství zařazení gymnázia do sítě škol, protože ubývá dětí. Jsem rád, že i to se podařilo.

Jak to vypadá s církevními školami v olomoucké arcidiecézi – počítá se s budováním dalších, dělají se v tomto směru nějaké kroky?
Jsou farnosti, kde se uvažuje o zřízení církevní základní školy, například se připravuje církevní základní škola v Uherském Brodě. Uherskobrodští založili sdružení pro přípravu školy, to musí jednat s úřady, sehnat budovu. V Uherském Brodě je dost rodičů, kteří mají zájem, aby jejich děti chodily do církevního zařízení. Podporuji každou iniciativu, ta však musí vzniknout přímo v místě. O vznik školy musí být zájem – musí být žáci, učitelé i dům.

V čem vidíte význam církevních škol v dnešní společnosti?
Úkol vidím nejen ve výuce, ale v komplexní formaci mladého člověka. K tomu patří i lidská výchova a duchovní růst. Záleží mi na tom, aby naše školy nabídly žákům nejen informace, ale i možnost setkání se společenstvím věřících a se samotným Bohem. Předávaná víra by se měla stát jejich kulturou. Na rozdíl od dnes rozšířené kultury smrti by měli být budovateli kultury života, jež by měla vyrůstat z víry a lásky. Ta jediná má naději.

(jiš) Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay