Zrod náboženské nenávisti v televizním filmu

Vydání: 2016/6 Papež je nejoblíbenější osobností, 2.2.2016, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 6

Venkovský mord starý více než jedno století, přesto svým způsobem stále aktuální. V „usvědčení“ pachatele vraždy Anežky Hrůzové na přelomu 19. a 20. století totiž hrály zásadní roli pověrčivost a náboženské předsudky.


„Nejnáročnější na Hilsnerovi bylo představit ho ve více rovinách,“ řekl o své roli herec Karel Heřmánek ml. Snímek Yan Renelt

Televizní film Zločin v Polné, který nyní s až pietní přesností rekonstruuje aféru údajného vraha Leopolda Hilsnera, tak nastavuje zrcadlo i našim obavám a frustracím.

První díl dvoudílného snímku viděli televizní diváci uplynulou neděli. Vypadá to celkem nadějně: do případu slaboduchého Hilsnera, který byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti za údajnou rituální vraždu křesťanské panny, se vkládá profesor Masaryk. Budoucí prezident ztvárněný Karlem Rodenem se však ani v druhém dílu, který ČT 1 uvede tuto neděli večer, nestane tím, kdo dokáže prosadit spravedlnost. Velkolepý Masarykův pokus, a zejména dlouholeté úsilí Hilsnerova advokáta Auředníčka (skvělý Jaroslav Plesl) vlastně selžou – Hilsnera odvolací soud nejen neosvobodí, dokonce mu přiřkne ještě jednu vraždu. Nám však dnes nejde primárně o výsledek tohoto procesu, ale o ochotu bít se za právo a zdravý rozum navzdory mínění zfanatizované většiny. Právě takový přístup charakterizuje státníka a morální autoritu. Nebo alespoň čestného člověka.

Závěr 19. století byl v mnohém racionálnější dobou než dnešek. Přesto byli naši předkové šmahem schopni uvěřit, že Židé potřebují na Pesach křesťanskou krev. Hilsnerův případ ve své době otřásal celou monarchií, která měla silnou židovskou menšinu. Spolu s francouzskou Dreyfusovou aférou a desítkami „malých“ pogromů se vlastně stal předchůdcem holokaustu. Ani ten se přece neodehrával ve vzduchoprázdnu.

Je úlohou veřejnoprávní televize, aby divákům předkládala závažná témata. V režii Viktora Polesného i v sevřeném a přesném scénáři Václava Šaška plní nyní ČT toto zadání na jedničku. Z hereckých partů vyzdvihněme zejména odpudivého korunního svědka Pešáka, na němž si smlsnul Miroslav Etzler. Nad českými televizními poměry Zločin v Polné vyčnívá po mnoha stránkách.

Polesného snímek přitom není prvním filmovým zpracováním Hilsnerovy aféry. Už v roce 1919 byl o případu natočen němý film – v titulní roli se mihl sám Hilsner, krátce předtím amnestovaný. Kdo se chce s jeho případem seznámit hlouběji, nechť sáhne po knize Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda. Autor píšící tyto řádky v Polné nějakou dobu žil a vzpomíná, že vražda Anežky Hrůzové se mezi lidmi poměrně často stávala námětem hovorů. Vražda bez skutečného pachatele stále klade množství otázek.

Místo, kde bylo tělo Anežky Hrůzové v roce 1899 nalezeno, dnes připomíná prostý křížek, vede k němu turistická značka podél rybníka s názvem Peklo. Touto cestou se ale nevydávají jen turisté, na kraji lesa Březiny se totiž scházejí neonacisté. Potkávají se i na Anežčině hrobě. S jakým poselstvím? „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena,“ hlásal jeden transparent. Rétorika Třetí říše jak vyšitá; ostatně média popisovala i hajlování účastníků akce.

Polenská vražda stále znepokojuje. Vezměme to jako příležitost. Jako příležitost k tomu, abychom byli schopni rozpoznat a odsoudit náboženskou nenávist a nenechávali se jí vést. „Když si položíte klasickou otázku cui prodest (v čí prospěch – pozn. red.), máte to jako na dlani. Některé věci se nejspíš nikdy nedozvíme. O jiných se nedá pochybovat – Hilsner to nebyl,“ říká jedna z postav v druhém dílu Zločinu v Polné. Právě takové uvažování se očekává od nás.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay