Zrod náboženské nenávisti v televizním filmu

Vydání: 2016/6 Papež je nejoblíbenější osobností, 2.2.2016, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 6

Venkovský mord starý více než jedno století, přesto svým způsobem stále aktuální. V „usvědčení“ pachatele vraždy Anežky Hrůzové na přelomu 19. a 20. století totiž hrály zásadní roli pověrčivost a náboženské předsudky.


„Nejnáročnější na Hilsnerovi bylo představit ho ve více rovinách,“ řekl o své roli herec Karel Heřmánek ml. Snímek Yan Renelt

Televizní film Zločin v Polné, který nyní s až pietní přesností rekonstruuje aféru údajného vraha Leopolda Hilsnera, tak nastavuje zrcadlo i našim obavám a frustracím.

První díl dvoudílného snímku viděli televizní diváci uplynulou neděli. Vypadá to celkem nadějně: do případu slaboduchého Hilsnera, který byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti za údajnou rituální vraždu křesťanské panny, se vkládá profesor Masaryk. Budoucí prezident ztvárněný Karlem Rodenem se však ani v druhém dílu, který ČT 1 uvede tuto neděli večer, nestane tím, kdo dokáže prosadit spravedlnost. Velkolepý Masarykův pokus, a zejména dlouholeté úsilí Hilsnerova advokáta Auředníčka (skvělý Jaroslav Plesl) vlastně selžou – Hilsnera odvolací soud nejen neosvobodí, dokonce mu přiřkne ještě jednu vraždu. Nám však dnes nejde primárně o výsledek tohoto procesu, ale o ochotu bít se za právo a zdravý rozum navzdory mínění zfanatizované většiny. Právě takový přístup charakterizuje státníka a morální autoritu. Nebo alespoň čestného člověka.

Závěr 19. století byl v mnohém racionálnější dobou než dnešek. Přesto byli naši předkové šmahem schopni uvěřit, že Židé potřebují na Pesach křesťanskou krev. Hilsnerův případ ve své době otřásal celou monarchií, která měla silnou židovskou menšinu. Spolu s francouzskou Dreyfusovou aférou a desítkami „malých“ pogromů se vlastně stal předchůdcem holokaustu. Ani ten se přece neodehrával ve vzduchoprázdnu.

Je úlohou veřejnoprávní televize, aby divákům předkládala závažná témata. V režii Viktora Polesného i v sevřeném a přesném scénáři Václava Šaška plní nyní ČT toto zadání na jedničku. Z hereckých partů vyzdvihněme zejména odpudivého korunního svědka Pešáka, na němž si smlsnul Miroslav Etzler. Nad českými televizními poměry Zločin v Polné vyčnívá po mnoha stránkách.

Polesného snímek přitom není prvním filmovým zpracováním Hilsnerovy aféry. Už v roce 1919 byl o případu natočen němý film – v titulní roli se mihl sám Hilsner, krátce předtím amnestovaný. Kdo se chce s jeho případem seznámit hlouběji, nechť sáhne po knize Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda. Autor píšící tyto řádky v Polné nějakou dobu žil a vzpomíná, že vražda Anežky Hrůzové se mezi lidmi poměrně často stávala námětem hovorů. Vražda bez skutečného pachatele stále klade množství otázek.

Místo, kde bylo tělo Anežky Hrůzové v roce 1899 nalezeno, dnes připomíná prostý křížek, vede k němu turistická značka podél rybníka s názvem Peklo. Touto cestou se ale nevydávají jen turisté, na kraji lesa Březiny se totiž scházejí neonacisté. Potkávají se i na Anežčině hrobě. S jakým poselstvím? „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena,“ hlásal jeden transparent. Rétorika Třetí říše jak vyšitá; ostatně média popisovala i hajlování účastníků akce.

Polenská vražda stále znepokojuje. Vezměme to jako příležitost. Jako příležitost k tomu, abychom byli schopni rozpoznat a odsoudit náboženskou nenávist a nenechávali se jí vést. „Když si položíte klasickou otázku cui prodest (v čí prospěch – pozn. red.), máte to jako na dlani. Některé věci se nejspíš nikdy nedozvíme. O jiných se nedá pochybovat – Hilsner to nebyl,“ říká jedna z postav v druhém dílu Zločinu v Polné. Právě takové uvažování se očekává od nás.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 13 28. března – 3. dubna 2017

Svou duši poroučím Bohu

Kardinálové z několika zemí světa, čeští a moravští biskupové i více než tři tisíce věřících z celé země se v sobotu přišli do svatovítské katedrály rozloučit…

celý článek


Eucharistická úcta napříč staletími

Na prahu Velikonoc zve Arcidiecézní muzeum v Olomouci k zamyšlení nad Kristovou obětí zpřítomněnou v eucharistii. Pod názvem „V oplatce jsi všecek tajně“ vystavuje působivý…

celý článek


Antonín Mandl, člověk dialogu

Vzpomínka na P. Antonína Mandla (27. března 1917 – 15. března 1972) u příležitosti 100 let od jeho narození chce být zároveň i připomínkou jeho přátel a spoluvězňů,…

celý článek


Pojďme si povědět něco pěkného

Mladým partnerům na začátku vztahu chybí slova. Tolik si toho chtějí říci! Překotně povídají, skáčou si do řeči, nemohou se dočkat, až skončí jeden a začne druhý.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay