26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Život a dílo, které měly být zapomenuty

19. 6. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/25 Kněží na startovní čáře, 19.6.2007, Autor: Jan Paulas

„S modlitbou jsem otevřel uzávěry. Vše vypadalo prostě a nevinně, 20 cm pokrývka nejjemnějšího prachu mě přivítala v tichosti, tisíce paprsků smrti neviditelně začalo působit – žádná bolest, jen slabý pach jako zkažený vzduch, jiného nic...“ Těmito slovy popsal sochař Jaroslav Šlezinger svůj nástup do neblaze pověstné jáchymovské Věže smrti, kde byl donucen pracovat na hermetickém sběrači rudy.

Psala se totiž 50. léta a mladý sochař byl odsouzen v komunisty režírovaném procesu k pětadvaceti letům těžkého žaláře. A nakonec skončil ve vykmanovském táboře s krycím označením „L“, kde vězňové pracovali při mletí a třídění uranové rudy – ta pak byla transportována do Sovětského svazu. „Je to strašné místo, jsou to ty nejjemnější částečky prudce zářících paprsků, které smrtelně zasahují vše, co je kolem, ničí bez bolesti a jakéhokoliv hluku,“ píše dále Šlezinger své ženě a synovi v tajně poslaném dopise, který unikl vězeňské cenzuře. V té době byl už smrtelně nemocen a za pár měsíců v důsledku radioaktivního ozáření umírá. Kdo vlastně byl tento sochař? A co tak strašného spáchal?
Na tuto otázku odpovídá kniha Marie Bohuňovské Zaváté šlépěje, kterou vydala autorka vlastním nákladem. Sochařův život je v ní zachycen velmi plasticky – a to i díky bohaté doprovodné fotodokumentaci, v níž nechybí rodinné fotografie, reprodukce sochařových děl a snímky zachycující umělce při práci (ale i při následné přepravě vytvořeného sousoší na místo určení), dále výstřižky z dobového tisku, přepis soudního rozsudku, svědectví pamětníků, ukázky z korespondence a další autentické doklady. Už jenom tento souhrn materiálů činí z knihy nesmírně zajímavou publikaci i cenné svědectví o tehdejší době.

kristus z chleba
V centru knihy je ovšem tragický příběh mladého talentovaného člověka, který vyšel z velmi chudých poměrů (otec padl v první světové válce a matka, aby uživila synka, posluhovala u sedláků nebo prala prádlo) a dokázal se vypracovat v uznávaného sochaře s řadou realizovaných sochařských prací ve veřejných prostorách (od pomníků na hřbitovech přes sochu TGM až po sv. Václava). Mezitím ale málem přišel o život v koncentračním táboře, kde za války strávil tři krušné roky. I zde tvořil – z chleba, který si spoluvězni odepřeli, vymodeloval například hlavu Krista. Po téměř třech letech se s podlomeným zdravím a nevyléčitelnou tuberkulózou vrací domů, žení se a v závěru války se stěhuje do Jihlavy. Tam si zařídí ateliér i výrobnu hraček. Začíná nejplodnější a nejšťastnější období jeho života, které ale netrvalo dlouho.

UTAJENÁ křížová cesta
V jihlavském procesu s názvem „Veselý, Tuček, Rod a spol.“ byl Jaroslav Šlezinger v roce 1950 odsouzen k pětadvaceti letům těžkého žaláře a mohl být ještě rád, protože v procesu byly vyneseny i tři rozsudky smrti. Záminkou pro jihlavský proces bylo vydávání a rozšiřování letáků (jejich autorem byl praktický lékař z Luk nad Jihlavou Jiří Motýl), které mj. upozorňovaly na pravou povahu stalinského režimu a na jeho koncentrační tábory. V jednom z nich nakonec Šlezinger také skončil – a patrně v tom nejhorším, jehož krycí označení „L“ znamenalo ve vězeňském výkladu „likvidační“.
V roce 1954 nakonec Šlezingera převeleli do Ostrova, aby jeho sochařskou zručnost „vložili“ do služeb socialismu. „Ostrovské sousoší lze označit za vrchol cynismu. Mukl – člověk, kterého nezlomil ani koncentrák – byl nátlakem a násilím přinucen vytvořit dílo oslavující režim, jenž jeho samotného zabíjí,“ napsala výstižně autorka knihy. Převelení na lehčí práci ale mladému sochaři už život nezachránilo. 2. srpna 1955 umírá ve vězeňské nemocnici. Teprve posmrtně doputuje složitými cestami k paní Šlezingerové manželovo poslední dílo: reliéfy s Křížovou cestou, které modeloval tajně v době, kdy oficiálně pracoval na sousoší. Křížovou cestu doprovodil i vlastním textem, v němž své utrpení vkládá do utrpení Kristova. I tuto Křížovou cestu se sochařovou meditací v knize najdeme.
Velkou předností pečlivě vypravené publikace je právě její názornost. Autorce se podařilo každé Šlezingerovo životní období i tvůrčí aktivitu (každou zmíněnou sochu či hračku) názorně doložit obrazovou přílohou, která by i bez textu dokázala převyprávět celý tragický příběh. Místy přebírá v knize dokonce dominantní roli a je výmluvnější než slova, která občas sklouzávají do zbytečného patosu. Ale to jsou jen drobné vady na kráse této publikace, která ostatně získala druhé místo v anketě Zlatá jeřabina o nejvýznamnější kulturní počin roku na Vysočině.
Knihu lze objednat i přímo u autorky: bohunovskam@seznam.cz (mobil 608 666 416).


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou