Výstava Daniela Reynka: víc než fotografie

Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 31

K výstavám svých fotografií měl Daniel Reynek ambivalentní vztah: pokud byly připraveny citlivě, vítal je, zároveň se kulturního provozu stranil, jak to jen šlo. Retrospektivní výstava jeho snímků, kterou nyní hostí jindřichohradecké Muzeum fotografie, by se mu ale určitě líbila.



Jindřichohradecká výstava Daniela Reynka je dosud nejvýraznější ukázkou práce petrkovského fotografa. Snímek František Nárovec

Tři sály a dlouhá chodba představují Daniela Reynka (1928–2014) jako svébytného fotografa, inspirovaného krajinou domovského Petrkova, zvířaty, a co se způsobu vidění týče – zejména jeho tatínkem, básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem. Jakkoli je toto spojení otce a syna zřejmé, výstava ho ukazuje novátorským pohledem. Kurátor František Nárovec divákovi předložil vedle sebe vybrané grafiky Bohuslava a fotografie Daniela Reynka. Vytvořil tak inspirativní dvojice, které spolu souzní, doplňují se, doslova si povídají. Daniel Reynek reagoval na otcovu poetiku po svém, rozvíjel ji, ale nekopíroval. Rodinné souznění, jaké roky panovalo na petrkovském statku, kde Reynkovi žili, se tak nyní přeneslo do Jindřichova Hradce. Prostřednictvím fotografií mohou návštěvníci muzea nahlédnout i za hranice umění, do soukromí, a to při respektování jeho intimity.

Další novinkou jindřichohradecké výstavy jsou paradoxně ty nejstarší snímky. Kurátor výstavy nově nalezl negativy Danielových snímků z mládí, kdy fotograf ještě neskládal ze dvou pozitivů své snové barevné koláže, nýbrž fotil černobíle. Už tehdy ale nevšedním způsobem zobrazoval reálie všedního dne. Motýl na ruce, kočka v okně, Bohuslav Reynek s kozami na pastvě… Tyto a další dosud neznámé snímky si před nynějším zveřejněním vyžádaly hodiny poctivých retuší, natolik byly nalezené negativy poškrábané a poničené. Díky nim si však můžeme fotografování Daniela Reynka představit v průběhu desetiletí a spatřovat, co se měnilo, i konstanty, které přetrvaly: niternost, jemnost a zájem o detail, který byl vždy nadřazen celku.

Výjimečnou výstavu doprovází katalog, o němž bychom snad mohli mluvit jako o monografii. Velký formát, kvalitní reprodukce fotografií starších i novějších, doprovodné texty, grafika respektující charakter jednotlivých děl… Návštěvník si může zakoupit i sérii pohlednic.

Daniel Reynek začal fotografovat už někdy ve čtyřicátých letech 20. století. Více vystavovat začal až v průběhu posledního desetiletí svého života. Ta erbovní výstava přišla ovšem až necelý rok po jeho smrti. Ten, kdo Daníka, jak se mu říkalo, nezažil, ho může poznat nyní. Opravdu poznat, nejen se podívat na stovku jeho snímků.

Výstava v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci trvá až do konce letošního roku.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura



Aktuální číslo 4 22. – 28. ledna 2019

V Panamě jako doma

Stovky tisíc mladých z celého světa, biskupové, prezidenti a papež František se setkávají na Světovém dni mládeže v Panamě.

celý článek


Armáda má tři nové kaplany

Tři nové kaplany vyslaly církve minulý týden do služby v armádě. Jsou členy nekatolických církví. Slavnostního aktu se účastnily i celé jejich rodiny, včetně dětí.…

celý článek


Misie je velké dobrodružství

Když se její autobus objevil ve městě, vždycky vzbudil zájem. Britka MIRIAM SWAFFIELDOVÁ se totiž rozhodla pořídit si tento dopravní prostředek k evangelizaci, které se…

celý článek


Zachytit problémy včas

To dítě je najednou nějaké divné. Občas si stěžuje na spolužáky ve škole. Nechce se mu ráno vstávat. Bolí ho břicho nebo hlava. I známky má poslední dobou nějaké…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay