V Litomyšli je po duchovní hudbě poptávka

Vydání: 2019/11 Vatikánské archivy se otevřou, 12.3.2019, Autor: Pavel Sršeň

Od minulého týdne lze zakoupit vstupenky na koncerty 61. Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Mezi více než třemi desítkami koncertů se nezapomnělo ani na kvalitní duchovní hudbu. Hovořili jsme s dramaturgem festivalu VOJTĚCHEM STŘÍTESKÝM.


Duchovní hudba ke Smetanově Litomyšli patří. Loni diváky potěšilo kupříkladu Helebrandovo Evangelium podle houslí – velikonoční oratorium z roku 2001, které nastudoval se svým souborem Hradišťan Jiří Pavlica. Snímek archiv NFSL


Dramaturgie festivalu Smetanova Litomyšl zařazuje každoročně nemalé procento pořadů s duchovní tématikou. Jak k tomu došlo? Mezi českými hudebními festivaly ojedinělá věc.

Předěl festivalové dramaturgie byl dán změnou politického režimu u nás. To je zřetelně patrné, když porovnáte programy do roku 1989, které byly podmiňovány souhlasem ideologického oddělení OV KSČ, a těch následujících, které jsme už připravovali ve svobodných podmínkách.

Smetanova Litomyšl každoročně přináší na čtyři desítky pořadů a duchovní, respektive chrámová hudba je v nich zastoupena náležitě, neboť tvoří nesmírně významnou, nepominutelnou součást pokladnice české i světové hudby. K častějšímu uvádění na našem festivalu jistě přispívá, že Litomyšl leží v kraji tradičně religiózním, a po duchovní hudbě zde tudíž existuje přirozená poptávka. Ani jako dramaturg si naprosto nedokážu představit, že bych duchovní hudbu, která tak často opěvuje lásku – nejen k Bohu, ale také mezi bližními – opomíjel.

Myslíte, že by se to zamlouvalo litomyšlskému rodákovi Zdeňkovi Nejedlému, ideologu socialistické kultury, který stál kdysi u počátku Smetanovských hudebních slavností?

Třebaže odpověď může být pouze hypotetická, pokusím se o ni. Nejedlý se ve svých vědeckých pojednáních samozřejmě duchovní hudbou – zejména tou českou a nejstarší – dosti zabýval a myslím, že čistě jako historik by proti uvedení některých děl nic nenamítal. Ovšem z hlediska festivalu byl zastáncem smetanovského monotematismu. A protože Smetana až na úplné výjimky duchovní hudbu nepsal, asi by se Nejedlému naše dramaturgie líbit nemohla. A jako přesvědčenému komunistovi a jednomu z protagonistů tragických 50. let už vůbec ne!

Před lety se jeden Litomyšlan z řad KSČ proti zařazování duchovních děl do programu ohradil. Reagovali jste na jeho námitku?

V 90. letech přišel na litomyšlský Městský úřad takový dopis, s jehož obsahem jsem byl seznámen. Upřímně řečeno – na takovou hloupost se reagovat nedá. Jako kdyby někdo nabádal turistu, ať na Pražském hradě nevstupuje do katedrály! Ale samozřejmě – až do roku 1989 měl ohledně programu Smetanovy Litomyšle konečné slovo okresní výbor strany. A „soudruzi“ ho uplatňovali. Třeba v 50. letech k nám kvůli scéně poutníků, kteří zpívají mariánskou píseň „Matičko Boží, obětuj…“, nesmělo jedno z nejlepších děl Bedřicha Smetany – Tajemství! V 80. letech zase kvůli sboru Židů Verdiho opera Nabucco.

Šlo také o personální zákazy – po roce 1981 nebyl na zájezdy Národního divadla k nám obsazován milovaný Eduard Haken. Kdykoli zde totiž byl, zpíval ve venkovských kostelích při nedělních bohoslužbách třeba Biblické písně.

V programu festivalu míváte staletími prověřená duchovní díla, ale i ta soudobá. Jak jsou diváky přijímaná?

Obecně nemohu říci, že by přijímání soudobé hudby bylo nadšené či bezvýhradné. Tak tomu nebývalo ani v historii. Ale jsou také posluchači, a není jich málo, kteří soudobou hudbu preferují. A to se týká i hudby duchovní.

V tomto ohledu vycházím v dramaturgii jednak z kánonu „ať v chrámech zní nová hudba“, opírajícího se o vstupní verš 98. žalmu „Zpívejte Hospodinu píseň novou“, a jednak z předpokladu, že nejsme festivalem „staré hudby“, ale naopak moderní přehlídkou, která nejenže se jim nebrání, ale přímo vyhledává vhodné inovace! Samozřejmě to občas přináší určitá pnutí, ale ta přeci ke kumštu odjakživa patří.

Dodnes vzpomínám třeba na koncert, na němž jsme uvedli náročnou 8. symfonii Miloslava Kabeláče Antifony komponovanou na starozákonní text „mene tekel ufarsín“. Před kostelem se pak utvořilo několik skupin návštěvníků, kteří poměrně vzrušenými hlasy diskutovali o tom, zda právě byli na „nejlepším“, nebo „nejhorším“ koncertě v životě. Jsem přesvědčen, že opravdu dobrá hudba nenechává nikoho netečným a že je to jen a jen kvalita, která musí rozhodovat o zařazení do programu.

Na co jste v letošním programu jako dramaturg hrdý?

Stojím za každým pořadem, nicméně mám několik „osobních favoritů“. Především jsou to nepříliš často uváděné, ale nádherné Hry o Marii Bohuslava Martinů, které budou určitě patřit k vrcholům festivalu. Uvedeme další dílo současného skladatele Aleše Březiny – po Toufarovi to bude komorní opera Charlotte, příběh mladé židovské malířky, která zahynula v Osvětimi. A velkou radost mám z vynikajícího obsazení Berliozovy dramatické legendy Faustovo prokletí. Člověku až běhá mráz po zádech, když si představí, jak po pekelné scéně pandemonia vyzní v úžasné akustice našeho zámeckého nádvoří závěrečný sbor „Hosanna“, kterým andělé doprovázejí čistou duši Markétky do nebe.

61. Národní festival Smetanova Litomyšl. 13. 6. – 7. 7. 2019, předprodej od 6. 3. prostřednictvím Ticketportalu nebo na www.smetanovalitomysl.cz

Pavel J. Sršeň

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Kultura, Zpravodajství



Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay